Na této stránce najdete chronologicky řazené články představitelů a spolupracovníků CEPu, které vyšly v novinách a časopisech.
Chcete-li vyhledat články ke konkrétním problémům, využijte vyhledávací okénko "vyhledávání na serveru" v levé části této stránky.
předchozí | 34 | následující Jsou zobrazeny články 331-340 z celkových 774
S megalomanskou výší evropského "záchranného" balíčku pro fiskálně laxní jihoevropany přišla nejprve "stabilizační" úleva s pořádně hořkou pachutí. Jak se ale ukazuje, opravdu jen dočasná... Stala se z toho postupně otázka "bytí a nebytí" celé Eurozóny. Ano, bylo a je jistě nehezké vidět létající zápalné lahve a rozvášněné davy, které ani pořádně nevědí, proti komu protestují. A to o to více, když si uvědomíme, že jde principiálně o boj proti faktům reality jako takovým. Lidská historie není sledem náhod, které plynou nezávisle na nás. Nejsme oběťmi nájezdů spekulantů, kteří si ze zlé vůle usmysleli, že třeba zrovna řecká kolébka civilizace by měla zbankrotovat. Těžko by třeba sám starořecký Aristoteles, jako zakladatel moderní logiky, tvrdil, že A není A, dluh je způsoben působením temných a hamižných konspirativních sil, nikoliv zadlužováním. Pojďme se tedy všichni v Evropě "solidarizovat" a nakupujme dluhopisy postižených zemí za nově vytištěné peníze a půjčujme jim na dluh, který stejně nebudeme muset nikdy splatit…
Krize řeckého dluhu vystrašila evropské politiky i evropské centrální bankéře. Evropská centrální banka v konvergenční zprávě zcela nečekaně a překvapivě poukázala na problém záporného kapitálu (kumulativní ztráty) centrální banky, který se týká také ČNB. Nabízí se otázka, proč to neučinila už při přijímání Slovenska do eurozóny, když Národní banka Slovenska rovněž měla a má záporný kapitál.
Prezident republiky zcela pochopitelně vetoval nemoudré rozhodnutí našich zákonodárců o zvýšení podílu biopaliv do pohonných hmot. Poslanci totiž bez hlubšího rozboru svého rozhodování, otrocky kopírovali jednu z diskutabilních směrnic Evropské unie. Nevzali v úvahu negativní důsledky spalování biopaliv s rizikem na zdraví občanů, přírodu i poškozování moderních motorů. Pravděpodobně jim zůstala neznámá i nedávno zveřejněná zpráva z Bruselu, komentující na základě odborné studie vysokou škodlivost používání biopaliv. Při jejich spalování v motorech vozidel vzniká až čtyřnásobek vypouštěných emisí, než při spalování pouhého benzinu a nafty. Jaký je proto smysl zvyšovat jejich podíl do pohonných hmot ? Daleko větší logiku by mělo zastavit jejich používání. Vážným argumentem však zůstávají pravděpodobné žaloby podnikatelů vyrábějících biopaliva na základě hurá rozhodnutí vlády.
Pohled na finanční trhy připomíná v posledních dnech obří požár, který se šíří od Atén až po Brusel. Všichni vidí, že se z eura stal hořící dům, který se možná brzo zhroutí jako domek z karet. Jen blázen by se do takového domu nastěhoval. A přesto čeští politici stále mluví o tom, kdy přijmeme euro.
Po řadu let, dokonce desítek let, nesla řecká ekonomika na hřbetě dluhové břemeno o váze zhruba stovky procent hrubého domácího produktu. Nyní se pod touto tíhou hroutí. Jak to, že Řecko nezkolabovalo již dříve? A jaké následky bude mít drama, které eskalovalo na jaře 2010?
Pondělní Lidové noviny přinesly článek národního koordinátora pro zavedení eura Oldřicha Dědka s názvem "Euro – co ho nezlomí, to ho posílí". Očekával bych, že hlavní vládní odborník pro zavedení společné evropské měny si bude ve světle současné krize Řecka, eurozóny a de facto i dosavadního směřování evropské integrace klást podstatné otázky, které si každý zodpovědný člověk klást v této situaci musí. Že kriticky zhodnotí příčiny, které k dnešní situaci vedly, že se pokusí zamyslet nad alternativami možného vývoje. Pro naši zemi je přece dění kolem Řecka a dalších zemí a eura zásadní.
Stalo se nevyhnutelné. Po prudkém propadu řeckých dluhopisů, který následoval zveřejnění revidovaných údajů o loňském rozpočtovém deficitu, byla žádost řecké vlády o pomoc adresovaná Evropské unii a Mezinárodnímu měnovému fondu velmi pravděpodobná. Nedůvěra finančních trhů vůči Řecku dosáhla takové míry, že se financování řeckého dluhu stalo neudržitelné. Řecko se ocitlo na pokraji propasti. Ve skutečnosti se však také rozhoduje o osudu eurozóny.
Oficiální stanovisko Komise OSN pro klimatické změny, vědci mnohokrát kritizované, je založeno na tvrzení, že globální oteplování je způsobeno negativními vlivy způsobenými lidskou činností. Ponechme stranou, že pro tvrzení chybí přesvědčivé a ověřené důkazy. Za peníze lze udělat i prodat vše a proto se hned propaganda nezmění.
Řecké problémy s financováním státního dluhu vyhrotily situaci uvnitř eurozóny. "Jižní země" eurozóny byly obviněny z lehkomyslného zadlužování a nedostatku disciplíny. Problémy s nadměrně vysokou zadlužeností zde má kromě Řecka také Portugalsko, Itálie a Španělsko. V případě Řecka se nabízí odsoudit jeho dlouhodobý sklon k vládním dluhům, které navíc byly kamuflovány pomocí "upravených" statistik. Je známo, že Řecko si pěstuje rozsáhlou vrstvu vládních úředníků, placených násobně lépe než zaměstnanci v soukromém sektoru. Bují zde korupce a šedá ekonomika, celkově se v Řecku méně pracuje, a do důchodu Řekové odcházejí až o deset let dříve, než Němci. To vše je pravda. Zároveň je při takové argumentaci již celkem snadné přihodit spolu s Řeckem do kategorie "lehkomyslného jihu" také Španělsko a Portugalsko, případně Itálii.
Je měnová politika na rozcestí? Propukla finanční krize v důsledku selhání centrálních bank? Vždyť do té doby sklízely centrální banky cílující inflaci jen samou chválu. Inflační cílování bylo úspěšné, ale finanční krize odhalila i jeho slabiny.
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |