články

Prezident republiky zcela pochopitelně vetoval nemoudré rozhodnutí našich zákonodárců o zvýšení podílu biopaliv do pohonných hmot. Poslanci totiž bez hlubšího rozboru svého rozhodování, otrocky kopírovali jednu z diskutabilních směrnic Evropské unie. Nevzali v úvahu negativní důsledky spalování biopaliv s rizikem na zdraví občanů, přírodu i poškozování moderních motorů. Pravděpodobně jim zůstala neznámá i nedávno zveřejněná zpráva z Bruselu, komentující na základě odborné studie vysokou škodlivost používání biopaliv. Při jejich spalování v motorech vozidel vzniká až čtyřnásobek vypouštěných emisí, než při spalování pouhého benzinu a nafty. Jaký je proto smysl zvyšovat jejich podíl do pohonných hmot ? Daleko větší logiku by mělo zastavit jejich používání. Vážným argumentem však zůstávají pravděpodobné žaloby podnikatelů vyrábějících biopaliva na základě hurá rozhodnutí vlády.

Zvýšením daní s následnou přirážkou šarží pumpařů se ceny benzinu a nafty vyšplhaly na rekordní úroveň. Při porovnání našich platů, nikoliv pouze měnových kursů, máme u nás nejdražší pohonné hmoty v Evropské unii. Benzin dnes již nenatankujete pod 33 korun za litr. Navýšením podílu biosložky se cena pohonných hmot opět navýší asi o další korunu Zavádění biopaliv v širším měřítku je tragickým, rádoby ekologickým řešením. Vzniklé technické problémy nedomyšlené a uspěchané směrnice Evropské unie byly předhozeny členským státům a především zákazníkům k dořešení. Nikdo zatím nezaručil, že dlouhodobé používání biopaliv nebude mít vliv na schopnost seřízení elektronické řídící jednotky motorů i na životnost drahých katalysátorů výfukových plynů. Z několika málo dostupných, spíše utajovaných studií, se uvádí možné symptomy vad, především koroze součástek palivové soustavy, hydroskopických parametrů nového paliva, menšího zvyšování spotřeby i potížích při startu v zimním období.

Náklady na setí především pšenice a řepky, hnojení, sklizeň, zvýšené výdaje na přepravu a energeticky náročná výroba převýší možný ekologický zisk. Přikláním se k názoru, že celosvětový program výroby biopaliv může být ekonomicky i ekologicky v Evropě použitelný teprve tehdy, až bude i v rozvojových zemích alespoň částečně zajištěn dostatek dostupných potravin a zásob pitné vody.

Používání biopaliv je velmi diskutabilní i jako podpora českého zemědělství. Argument o volné, neobhospodařované půdě použitelné pro pěstování biopalivových plodin pouze dokazuje špatnou hospodářskou politiku státu. Bez náhrady došlo ke zrušení význačných potravinářských podniků a navýšil se tím zcela zbytečně dovoz všech komodit zemědělských surovin a výrobků. Kam povede do budoucna klesající soběstačnost státu? Proč musí dnes zemědělci místo potravin pěstovat převážně řepku olejnou ?

Pěstováním biopalivových rostlin se negativně přetváří kulturní krajina, lesy i zemědělská půda. Rovněž tak je pochybné zlepšení energetické soběstačnosti ČR i aktivní Evropské unie ve snížení dovozu ropy. Navíc argumentace, že dojde ke zlepšení ochrany životního prostředí snižováním emisí skleníkových plynů, je úplným debaklem.

Podle zahraničních informací připravuje Evropská komise v tichosti změnu předtím nikým v praxi neprověřených svých ambiciozních cílů. Nebyla by proto předem účelná rozvaha našich zákonodárců před kvapným hlasováním o vetu prezidenta republiky? Selský rozum napovídá, že nejlepším možným řešením je vyčkat na další očekávané rozhodnutí z Bruselu. Pomůže se tím skutečné ochraně prostředí, dojde ke snížení růstu inflace i očekávaných letních cen benzinu nad 35 korun za litr.

RNDr. Jiří Hanzlíček, bývalý poradce ministrů průmyslu a obchodu

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Počet komentářů: 2, poslední 24.06.2010 12:02

24.06.2010 12:02 | Negramotnost českých úředníků je v... (Jan Horák)

24.06.2010 12:03 | (Jan Horák)