
Na této stránce najdete chronologicky řazené články představitelů a spolupracovníků CEPu, které vyšly v novinách a časopisech.
Chcete-li vyhledat články ke konkrétním problémům, využijte vyhledávací okénko "vyhledávání na serveru" v levé části této stránky.
předchozí
| 2 | následující
Jsou zobrazeny články 11-20 z celkových 463
Dnešní tanečky kolem budoucnosti společné evropské měny nabízejí prostor k nejrůznějším úvahám a reminiscencím. Jedna z nich nás může zavést do počátku sedmdesátých let minulého století, kdy se po dvou desetiletích dynamického růstu vyspělé země dostaly do velkých hospodářských problémů. Viníkem "ztracené dekády" byla tzv. ropná krize z let 1973 a 1974. Tehdy cena základní suroviny stoupla během několika málo měsíců ze tří na skoro dvanáct dolarů za barel, což vedlo k hlubokému poklesu ekonomické aktivity, vzestupu nezaměstnanosti a inflace, k vyšším deficitům státních rozpočtů. Vše jak z učebnice.
Evropská měnová unie jedenáct let od svého vzniku prochází doposud nejtěžším obdobím a její budoucnost je předmětem nejrůznějších dohadů. Světová hospodářská krize a rozpočtové problémy Řecka a dalších zemí eurozóny naplno ukázaly křehké základy jednotné měny a poprvé širší veřejnosti poodhalily rozsah ekonomických a politických nákladů jejího udržování.
Nedávný řecký případ, který by bylo dnes jistě předčasné označovat za uzavřený nebo dokonce vyřešený, nám připomenul křehkost projektu jednotné evropské měny. Pro někoho možná překvapivou křehkost, podíváme-li se ale blíže na způsob vzniku eura (k 1. 1. 1999), uvidíme hlubší příčiny dnešních problémů.
Tak jsme odhlasovali, že Brusel nám bude posuzovat národní rozpočet ještě před schválením v parlamentu. Že o tom nic netušíte? Ministři financí členů EU se v pondělí setkali v Lucemburku a slovo dalo slovo... A co že to přesně dohodli? Že příště nemusíme chodit k volbám, protože naše finance za nás odsouhlasí Brusel? Anebo to bude "jen" nějaká formalita? A odkdy to bude platit? "O detailech se nehovořilo," uvedl prezident EU Herman Van Rompuy.
Vyhlídky eura nejsou právě růžové. Došlo na varování skeptiků - společná měna bez společného rozpočtu může být časovanou bombou. Dokážete si ale představit společný evropský rozpočet řízený jednotným evropským ministerstvem financí například z Paříže? Já ne. Cesta k resuscitaci eura nemůže vést skrze budování dalších vzdušných zámků, ale skrze posílení vnitřních pravidel a nastavení jasných mechanismů, jak řešit situaci budoucích bankrotářů.
Asi si sotva umíme představit, že by náš parlament nebo vláda vybraly skupinu jedinců různého vzdělání a povolání, třeba významných ve svých oborech, a zadaly jim úkol připravit návrh obecné koncepce rozvoje České republiky na dalších deset či dvacet let. Na úrovni Evropské unie takové pozoruhodné postupy možné jsou.
S megalomanskou výší evropského "záchranného" balíčku pro fiskálně laxní jihoevropany přišla nejprve "stabilizační" úleva s pořádně hořkou pachutí. Jak se ale ukazuje, opravdu jen dočasná... Stala se z toho postupně otázka "bytí a nebytí" celé Eurozóny. Ano, bylo a je jistě nehezké vidět létající zápalné lahve a rozvášněné davy, které ani pořádně nevědí, proti komu protestují. A to o to více, když si uvědomíme, že jde principiálně o boj proti faktům reality jako takovým. Lidská historie není sledem náhod, které plynou nezávisle na nás. Nejsme oběťmi nájezdů spekulantů, kteří si ze zlé vůle usmysleli, že třeba zrovna řecká kolébka civilizace by měla zbankrotovat. Těžko by třeba sám starořecký Aristoteles, jako zakladatel moderní logiky, tvrdil, že A není A, dluh je způsoben působením temných a hamižných konspirativních sil, nikoliv zadlužováním. Pojďme se tedy všichni v Evropě "solidarizovat" a nakupujme dluhopisy postižených zemí za nově vytištěné peníze a půjčujme jim na dluh, který stejně nebudeme muset nikdy splatit…
Krize řeckého dluhu vystrašila evropské politiky i evropské centrální bankéře. Evropská centrální banka v konvergenční zprávě zcela nečekaně a překvapivě poukázala na problém záporného kapitálu (kumulativní ztráty) centrální banky, který se týká také ČNB. Nabízí se otázka, proč to neučinila už při přijímání Slovenska do eurozóny, když Národní banka Slovenska rovněž měla a má záporný kapitál.
Prezident republiky zcela pochopitelně vetoval nemoudré rozhodnutí našich zákonodárců o zvýšení podílu biopaliv do pohonných hmot. Poslanci totiž bez hlubšího rozboru svého rozhodování, otrocky kopírovali jednu z diskutabilních směrnic Evropské unie. Nevzali v úvahu negativní důsledky spalování biopaliv s rizikem na zdraví občanů, přírodu i poškozování moderních motorů. Pravděpodobně jim zůstala neznámá i nedávno zveřejněná zpráva z Bruselu, komentující na základě odborné studie vysokou škodlivost používání biopaliv. Při jejich spalování v motorech vozidel vzniká až čtyřnásobek vypouštěných emisí, než při spalování pouhého benzinu a nafty. Jaký je proto smysl zvyšovat jejich podíl do pohonných hmot ? Daleko větší logiku by mělo zastavit jejich používání. Vážným argumentem však zůstávají pravděpodobné žaloby podnikatelů vyrábějících biopaliva na základě hurá rozhodnutí vlády.
Pohled na finanční trhy připomíná v posledních dnech obří požár, který se šíří od Atén až po Brusel. Všichni vidí, že se z eura stal hořící dům, který se možná brzo zhroutí jako domek z karet. Jen blázen by se do takového domu nastěhoval. A přesto čeští politici stále mluví o tom, kdy přijmeme euro.
|
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2010 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |