Tomáš Munzi: Může být sociální státy pro všechny?
MF Dnes, 21.02.2015
publikováno: 04.03.2015, čteno: 3141×
Události v Paříži, ale i
boj občanů Západu v řadách Islámského státu by měly vést k diskusi o roli
imigrace vzhledem k tzv. sociálnímu státu. Solidarita je křehká věc a je
pochybné, jestli současné sociální a zdravotní systémy často neefektivního
přerozdělování nebourají důvěru v solidaritu jako takovou.
Státy blahobytu nejsou udržitelné, nelze je kopírovat. Jejich bohatství je
založeno i na tom, že v době, kdy byly ekonomicky na stejné úrovni jako dnešní
bohatší postkomunistické země, neměly naše "sociální" státy. Žádný
současný stát v Evropě už nemá mnoho společného se sociálně-tržním hospodářským
zázrakem poválečného Erhardova Německa.
Mnohé země západní Evropy dnes doplácejí na to, jak mnohá takzvaná sociální
práva začala být přiznávána i imigrantům. To logicky předurčilo i to, že pro
mnohé se životním cílem nestala jen možnost pracovat, ale i systémově zneužívat
systém. Tím se naprosto pokroutily motivace mnohých jedinců do té míry, že
paradoxně začali západní blahobyt tak trochu nenávidět.
Ukažme si to třeba na příkladu debaty o otevřenosti našeho rovnostářského
zdravotního systému. Rada vlády pro lidská práva usiluje o rozšíření už dnes
vysoce zneužívaného veřejného zdravotního pojištění na cizince ze třetích zemí.
To jde přitom proti principům pojistné ochrany a vedlo by to jen k účelovému
přílivu imigrantů, kteří by měli ihned právo na zdravotní systém bez jakékoliv
spoluúčasti.
Veřejné i soukromé zdravotní pojištění je naopak potřeba upravit tak, aby se
zabránilo zneužívání. Rozhodně není důvod pouštět cizince ze zemí mimo EU do
veřejného zdravotního systému. Vedle cizinců z chudších zemí by mohl přijít
jiný paradoxní jev: černí pasažéři z mnohem bohatších zemí, než je Česká
republika, kde se však často vyžaduje nákladná spoluúčast – tedy v podstatě
celý svět. Mohli bychom se stát turistickou destinací nejen levného piva, ale i
péče s nulovou spoluúčastí.
Ne každý měl štěstí se narodit v bohatší části světa. Bohatství západní
civilizace je přitom postaveno i na migrační vlně za svobodou myšlení, vyznání
a podnikání zejména v 19. století. Takové imigranty potřebujeme. Ale je potřeba
mít nastavené sociální a zdravotní systémy tak, aby se k nám mohli dostávat jen
ti, co chtějí pracovat, nikoli zneužívat systém. Ekonom, externí pedagog na VŠE
Komentáře k příspěvku
Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.