články

Pád cen ropy je úžasnou zprávou pro světovou ekonomiku. Propad cen surovin ekonomové považují za tzv. příznivý nabídkový šok, který povzbuzuje ekonomiku. Spotřebitelé se radují z nižších cen, nakupují více. Výrobci se radují z nízkých cen vstupů a vyrábějí více. Ekonomika kvete, ceny jsou nízké.

Kam až může cena klesnout, by bylo věštění z křišťálové koule. Cena ropy kolem 50 dolarů za barel však nemusí být konečná. Prostor pro pokles tu ještě je. Saudská Arábie sází na pokles cen až na 20 dolarů za barel, proto odmítá snížit produkci ropy v rámci OPEC, ke které vybízí Irán.

Cílem Saudské Arábie je oslabit americkou konkurenci ropy těžené z břidlic. Náklady Saudské Arábie činí pět dolarů za barel, ostatní země mají náklady podstatně vyšší. Saudskoarabský ministr ropného průmyslu v prosinci oznámil, že země nesníží těžbu ani v případě, že ceny ropy propadnou až na 20 dolarů za barel.

Z pádu cen ropy se mohou radovat spotřebitelé na celém světě. Řidiči v Americe i Evropě kupují nejlevnější benzín za posledních šest let. Americká ekonomika zaznamenala za třetí čtvrtletí 2014 meziroční růst o 5 %. Pád cen ropy k tomu jistě výrazně přispěl.

Potenciálním rizikem současného vývoje snad může být jen hrozící deflace, která při poklesu cen ropy může pokračovat déle, než se dosud očekávalo. Centrální banky možná použijí pádu cen ropy jako záminku pro další uvolnění měnové politiky.

Obavy z deflace jsou však neopodstatněné. Současný pokles cen není měnového charakteru. Jde o pokles nákladů, který ekonomiku povzbudí, nikoli oslabí. Současná deflace není dlouhodobý, nýbrž čistě krátkodobý jev, z něhož nemusíme mít strach.

Poraženi jsou výrobci ropy, kteří ropu těží při relativně vyšších nákladech. Pro producenty ropy je také stále obtížnější udržet vyrovnaný rozpočet. Irán se propadne do deficitu státního rozpočtu při 140 dolarů za barel, Rusko při 105 dolarech. Jemen se nevyhrabe z rozpočtového schodku ani při 200 dolarech za barel.

Zda se cena ropy vzpamatuje, závisí nejen na Organizaci zemí vyvážejících ropu, ale i na zemích mimo OPEC. Sem patří USA, Kanada, Mexiko, Rusko, Čína a Norsko. Těžba ropy v Rusku však loni stoupla na 10,6 milionu barelů denně, což je nejvyšší těžba od roku 1988, kdy ještě existoval Sovětský svaz.

Americké břidličné producenty zatím cena ropy neohrožuje. Podle Mezinárodní energetické agentury se jim těžba vyplatí do ceny 42 dolarů za barel. Břidlicovou revoluci však Arabové nezastaví. Břidlicová těžba představuje už třetinu americké produkce. Náklady na vrty těžaři už zaplatili a provozní náklady těžby se pohybují mezi 10-20 dolary za barel.

Když jsme byli v létě 2008 svědky rekordního nárůstu cen ropy, laici se děsili, že za ropu se bude platit 200 dolarů i více. Poslední vývoj tyto obavy vyvrátil. Nikdo nemohl racionálně očekávat, že cena ropy bude donekonečna růst. Výkyvy cen surovin jsou přirozené a neměli by nás děsit.

Ceny ropy jsou v krátkém období ovlivněny poptávkou a mohou se pohybovat nahoru či dolů. Dlouhodobá tendence je spíše k poklesu cen. V 90. letech se ropa prodávala za 15 dolarů. Vysoké ceny bývají dočasné: jsou signálem pro spotřebitele, aby ropy a benzínu nakupovali méně, a pro výrobce, aby ropy vyrobily více. Trh nakonec vyřeší nedostatek jakéhokoli zboží, včetně surovin.

Dlouhodobým trendem je snižování reálné ceny surové ropy od doby, co byla poprvé objevena. Ropa a energie jsou stále méně důležité, pokud jde o jejich podíl na HDP. Benzín tvoří stále menší část našich výdajů. Pád cen ropy můžeme oslavovat.

PhDr. Ing. Marek Loužek, PhD.

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.