přepisy přednášek

VYŠLO KNIŽNĚ:

Sborník č. 17 "Rovná daň II."

87 stran, brožovaná vazba
vyšlo: květen 2002
cena: 50,- Kč

Přínosy a náklady lze posuzovat ze dvou hledisek:

1) Přínosy a náklady plynoucí z podstaty rovné daně

2) Přínosy a náklady plynoucí z nastavení parametrů rovné daně

1) Přínosy a náklady plynoucí z podstaty rovné daně

Posuzujeme-li, zda rovná daň představuje systémové zlepšení nebo zhoršení oproti současnému způsobu zdanění, existuje shoda ekonomů na tom, že rovná daň představuje zlepšení. Nikdo asi nebude tvrdit, že rovná daň zvýší distorze, zvýší úniky, zpomalí ekonomický růst, zhorší princip horizontální spravedlnosti, atd. Opak je pravdou – rovná daň představuje systémové zlepšení, které se odrazí v úsporách pro poplatníky i pro stát.

2) Přínosy a náklady plynoucí z nastavení parametrů rovné daně

Nastavování parametrů je hrou s nulovým součtem: ať budou parametry – nezdanitelné minimum a sazba – nastaveny jakkoliv, v součtu poplatníci ani stát nevydělají ani neprodělají. Různě nastavené parametry mohou vést k tomu, že někteří poplatníci vydělají, jiní prodělají, že stát může mít více nebo méně prostředků než nyní. Výsledný součet je ale nula.

Současně existuje jedna kombinace parametrů (tj. výše nezdanitelného minima a sazby), která minimalizuje dopady na jednotlivé poplatníky a stát. Podle mých odhadů takovýmito parametry je univerzální nezdanitelné minimum ve výši 72 tisíc ročně (6 000 měsíčně) a jednotná sazba 15 %.

Při těchto sazbách většina poplatníků bude platit nižší daně a stát bude mít nižší příjmy. Nižší příjmy státu budou ale fiskálně neutrální, protože z takovýchto parametrů plyne i systémové snížení státních výdajů. Jde jednak o administrativní úsporu a jednak o snížení objemu vyplácených sociálních dávek díky skutečnosti, že vyšší nezdanitelné minimum nechává lidem s příjmy kolem životního minima více peněz, tito lidé tak nejsou nuceni žádat (resp. ztrácejí nárok) na některé sociální dávky dorovnávající příjmy na úroveň životního minima rodiny.

CELÝ TEXT ZDE

Ing. Petr Mach, Ph.D., výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku