přepisy přednášek

VYŠLO KNIŽNĚ:

Sborník č. 17 "Rovná daň II."

87 stran, brožovaná vazba
vyšlo: květen 2002
cena: 50,- Kč

Základní daňové principy Adama Smithe

1. Určitost – u každé daně má být jasně zřejmé kdo, v jaké výši, komu a v jakých termínech má platit daň

2. Prospěch (ekvivalence) - výše daně by měla odpovídat individuálnímu prospěchu každého jedince z veřejných výdajů

3. Spravedlnost - daň má být spravedlivá (lidé mají právo na plody své práce; versus neoklasické pojetí: zdanění má přinést všem stejný mezní užitek, resp. mezní ztrátu; versus komunistické pojetí: zdanění má přinést všem stejné bohatství)

4. Efektivnost - náklady s výběrem daně by měly být co nejnižší (a to nejen ty přímé, ale i nepřímé např. v podobě časových ztrát)

5. Platební schopnost - velikost daně by měla být úměrná tomu, z čeho je vybírána

Uveďme, že rovná daň všechny tyto daňové principy, které jsou starší než 200 let, splňuje.

Princip makroekonomických důsledků

· progresivní zdanění příjmů fyzických osob – funguje jako automatický stabilizátor, což o rovné dani nelze jednoznačně říci

· snížení daně u příjmů právnických osob by znamenalo zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky a silný impuls na nabídkové straně ekonomiky

V čem lze s myšlenkou snížení daně z příjmů právnických osob (a tím i principu rovné daně) souhlasit

1. Zdanění příjmů právnických osob nemá příliš velký smysl, protože nakonec se zisk společnosti stane důchodem určitého jednotlivce.

2. Snížení daně z příjmů právnických osob lze považovat za správnou myšlenku i z pohledu dosažení vyšší efektivnosti alokace kapitálu, protože vyšší efektivnost při alokaci úspor a investic je dosažena při zdaňování spotřeby (např. formou DPH) než při zdaňování příjmů.

3. Došlo by ke zmírnění "nerovných podmínek" při podnikání domácích a zahraničních subjektů.

4. Změna by měla být uskutečněna před vstupem do EU.

Otázkou zůstává, jak po zavedení rovné daně krýt okamžitý výpadek příjmů do státního rozpočtu? Důrazně bych varoval před alibismem, že současný podíl veřejného dluhu na HDP činí pouhých cca 20% a maastrichtské kritérium povoluje až 60%.

Dále je nutné pokusit se odpovědět na otázku, zda-li by se Česká republika v případě zavedení rovné daně nezařadila mezi experimentující země? Konzultoval někdo ze zastánců rovné daně tento návrh s Evropskou unií?

Domnívám se, že pokud nebude předložen jasný propočet fiskálních a makroekonomických dopadů zavedení rovné daně hovořící pro zavedení této rovné daně, tak současný systém daňových příjmů by měl být reformován systémem postupných dílčích kroků:

např. změnit cyklus daňového přiznání na období jednou za dva roky;

snaha o horizontální spravedlnost - společné zdanění příjmů manželů či celé domácnosti.

Nicméně je nutné připomenout, že zásadní reforma veřejných financí by měla být provedena zejména na straně výdajů, a pak až na straně příjmů.

Rovná daň a časová nekonzistence -

- problém politické kredibility

Závažný problém u politiků maximalizujících společenskou (ne-li přímo svoji vlastní) cílovou funkci blahobytu spočívá v pokušení měnit pravidla. U problému časové nekonzistence hrozí, že politici vždy budou v pokušení se v budoucnu odchýlit od původních plánů či předem vyhlášených pravidel, což představuje závažný problém kredibility - viz aplikace na případy patentové politiky či politiky investičních dotací.

Politika je dynamicky nekonzistentní. V případě, že se politici rozhodnou v zemi podpořit investice a hospodářský růst nezdaňováním kapitálu, resp. jeho menším zdaněním než je zdanění práce, tak hrozí, že až nastane druhé období, kdy je kapitál již akumulován, tak může dojít ke změně pravidel a kapitál může být zdaněn bez distorzních efektů.

Vladimír Tomšík, NEWTON Holding a.s.