přepisy přednášek

VYŠLO KNIŽNĚ:

Sborník č. 17 "Rovná daň II."

87 stran, brožovaná vazba
vyšlo: květen 2002
cena: 50,- Kč

Návrh Rovné daně je komplexní reforma současného daňového systému (týká se daně z příjmu fyzických a právnických osob, DPH, změna systému odpisů atd.). Cílem tohoto článku je posoudit dopad této změny na daňového poplatníka pouze u daně z příjmu fyzických osob, přestože se každá změna také u jiných daní v konečném důsledku dotkne všech občanů.

Daň z příjmu – sazba 15%

Současný systém daně z příjmu se skládá ze čtyř daňových pásem se sazbou daně 15%, 20%, 25% a 32%. Již dnes je v pásmu daně 15% cca 85% občanů, kteří jsou v příjmové hladině cca do 20.000,- Kč za měsíc. Tzn., že maximálně 15% občanů se týká progrese v dani (20, 25, 32%).

Pokud by byli daňoví poplatníci v celé šíři daňových pásem rozloženi rovnoměrně, bylo by průměrné daňové zatížení cca 23%. Když však vypočteme vážený průměr sazby daně všech poplatníků, ( tzn. 85% poplatníků v sazbě 15% a 15% poplatníků v sazbě nad 15%) bude se vážený průměr sazby daně blízko přibližovat 15%.

Pokud budeme uvažovat rovnoměrné rozložení poplatníků v pásmu progrese (20%-32%), tak bude vážený průměr sazby daně cca 17%. Ve skutečnosti však bude ještě nižší, protože při rozložení četnosti příjmů v pásmu progrese, je větší váha u příjmů s nižší sazbou daně (např. občanů s příjmy nad 30.000,- Kč jsou pouze cca 3%).

Z tohoto výpočtu vyplývá, že pouze samotná sazba rovné daně 15% nemá zásadní vliv na celkové daňové zatížení drtivé většiny občanů. Zvýhodněno bude cca 15% poplatníků s vyššími příjmy, kterých se dnes týká daňová progrese, a kteří by ze svého současného daňového základu zaplatili menší daň.

Odčitatelné položky

Další oblastí současného daňového systému jsou odčitatelné položky. Dnes jsou kromě odčitatelných položek na poplatníka, děti a manželku (manžela) s příjmem pod 38.040,- Kč za rok, ve většině případů uplatňovány pouze odečty plynoucí z penzijního připojištění, životního pojištění, úroky ze stavebního spoření a u občanů s vyššími příjmy také úroky z hypoték nebo dary.

Dnešní výše roční odčitatelné položky na poplatníka je 38.040,- Kč, nově navrhovaná výše je 45.000,- Kč. Na dítě je dnes možné uplatnit odečet 23.520,- Kč za rok, nový návrh počítá s odečtem 27.000,- Kč. Na manželku (manžela) s příjmem nižším než 38.040,- Kč za rok je možně uplatnit odečet 21.720,- Kč. Typickým příkladem uplatnění této odčitatelné položky je případ, kdy je manželka na mateřské dovolené.

U penzijního připojištění je možné uplatnit odečet ve výši 6.000,- Kč až 12.000,- Kč za rok. Uplatnění minimálního odečtu ve výši 6.000,- Kč je však podmíněno minimální měsíční platbou 1.000,- Kč, uplatnění odečtu ve výši 12.000,- Kč pak měsíční platbou 1.500,-Kč. Platby kapitálového životního pojištění je možné uplatnit v plné výši maximálně však 12.000,- Kč. I to je však podmíněno splněním určitých podmínek.

V novém systému rovné daně se uvažuje pouze s ponecháním odčitatelných položek na poplatníka a děti. Odčitatelná položka na další vyživované osoby (např. manželka na mateřské) je zatím otevřenou otázkou, stejně jako konkrétní výše všech odčitatelných položek.

Změna systému odčitatelných položek má oproti sjednocení sazby na 15% (zvýhodňující poplatníky s vyššími příjmy) opačný efekt. Zvýšení částek u odčitatelných položek na poplatníka a dítě zvýhodňuje více občany s nižším příjmem, kteří dnes neuplatňují ostatní odčitatelné položky. Současné zrušení ostatních odčitatelných položek znevýhodňuje občany s vyšším příjmem, což jim však bude kompenzováno snížením progresivních sazeb (20%, 25% 32%) na 15%.

Kdo na tom bude lépe, kdo hůře ?

Kdo skutečně na tom v novém systému bude lépe a kdo hůře závisí na konkrétní kombinaci jednotlivých vstupních faktorů, kterými jsou současná výše příjmu konkrétního občana (rodiny) a odčitatelných položek, které občan (rodina) v současnosti uplatňuje. Oba tyto faktory dohromady určují, ve kterém daňovém pásmu se konkrétní daňový poplatník pohybuje. Například dva občané se stejnou výší příjmu se mohou pohybovat v různých daňových pásmech a tudíž platit jinou výši daně, protože každý z nich uplatňuje jinou výši odčitatelných položek.

Jak se zavedení Rovné daně projeví u jednotlivých příjmových skupin, zda k lepšímu nebo k horšímu, si ukažme na následujících obecných příkladech.

Rodina (občan) s nižším příjmem se dnes pohybuje v pásmu daně 15%, nanejvýš 20%. Z důvodu nižšího příjmu nemá životní pojištění a platby penzijního připojištění nedosahují potřebné výše pro uplatnění odpočtu. Využívá pouze odečet na sebe a děti.

Jestliže dnes uplatňuje typická domácnost (rodina s 2 dětmi) pouze odčitatelné položky na členy domácnosti, tak celková suma odčitatelných položek je 123.120,- Kč. V novém systému Rovné daně bude stejný odečet činit 144.000,- Kč. U této konkrétní rodiny kde oba rodiče mají cca průměrný příjem 15.000,- Kč měsíčně (tzn., že se pohybují v pásmu daně 15% nanejvýš 20%), bude činit absolutní roční úspora na dani cca 3.600,- Kč. Například u rodiny s měsíčním příjmem obou rodičů cca 10.000,- Kč by roční úspora na dani činila cca 3.100,- Kč.

Pokud by dnes tyto rodiny s nižšími příjmy uplatňovaly například odečet na penzijní připojištění v minimální výši 6.000,- Kč a životního pojištění ve výši 6.000,- Kč na oba rodiče, tak by již žádné daňové úspory v novém systému nedosáhly. Je si však nutné uvědomit, že pro uplatnění těchto odečtů by taková rodina musela měsíčně na tyto produkty přispívat celkovou částkou 3.000,- Kč. Pro uplatnění maximálních odpočtů 12.000,- Kč by bylo nutné přispívat měsíční částkou 5.000,- Kč.

Je nesporné, že vzhledem k nízkým rodinným příjmům, je možné tak činit pouze z naspořených peněz, z nepřiznaných příjmů nebo z příjmů dalšího občana (např. babičky, tety atd.). V těchto případech však může nastat situace, kdy si celkový uplatňovaný odečet nebude moci tento konkrétní daňový poplatník ze svého "nízkého" daňového základu vůbec odečíst.

Obecně lze konstatovat, že pokud dnes občané s nízkými příjmy uplatňují pouze odčitatelné položky na sebe a děti, tak vzhledem k jejich navýšení, na novém systému mohou pouze vydělat.

Rodina (občan) s průměrnými a vyššími příjmy, pohybující se v pásmech daně 20%, 25% a 32%, může vzhledem ke svým příjmům uplatnit oproti rodině (občanovi) s nižším příjmem více nebo možná všechny odečitatelné položky. Při maximálním uplatnění odečtů plateb životního pojištění a penzijního připojištění může celkový odečet bez darů a úroků z hypotéky činit až 171.000,- Kč. O tyto si oba členové dohromady sníží daňový základ, ale zaplatí progresivní daň.

Pokud by si tato rodina nebo občan v novém systému nemohla odečíst stávající odčitatelné položky, ale pouze již zmiňovaných 144.000,- Kč, byla by na tom hůře. Při zrušení daňové progrese a snížení na jednotnou sazbu 15% se však taková rodina dostane na téměř stejnou nebo nižší daň jako ve stávajícím systému.

U této příjmové kategorie dochází k vzájemné kombinaci snížení sazby daně a zvýšení daňového základu z důvodu zrušení některých uplatňovaných odčitatelných položek. Zda na tom konkrétní rodina nebo občan bude lépe, stejně nebo hůře, závisí na konkrétní výši současných uplatňovaných odečtů a daňovém pásmu, ve kterém se dnes pohybuje.

Rodina (občan) s vysokými příjmy je jedinou skupinou, která na Rovné dani může zásadně vydělat. Je to skupinu poplatníků, kde snížení sazby daně na 15% a tím vyvolané úspory, převýší ztráty spojené se zrušením odčitatelných položek. Je to skupina občanů resp. daňových poplatníků, jejichž příjem je vyšší než cca 25.000,- Kč až 30.000,- Kč.

Například u manželů jejichž měsíční příjem je 30.000,- Kč (tzn. rodinný příjem 60.000,- Kč), s dvěma dětmi, dvěma penzijními připojištěními a dvěma kapitálovými životními pojistkami může celková roční úspora na dani činit až 15.000,- Kč.

Chcete znát konkrétní čísla?

Odpověď na otázku "Kdo konkrétně na tom bude se zavedením Rovné daně lépe, kdo hůře a konkrétně o kolik?" najdete v Matici výhodnosti a nevýhodnosti zavedení rovné daně pro jednotlivé příjmové skupiny a druhy domácností, kterou naleznete na internetové adrese http://sweb.cz/petrbrezina/matice.xls.

Ve vodorovných řádcích jsou uvedeny jednotlivé příjmové skupiny od 10.000,- Kč hrubého měsíčně až po 40.000,- Kč. Ve svislých nejrůznější druhy domácností od samotného občana uplatňujícího dnes pouze odečet na sebe až po rodinu s třemi dětmi, která uplatňuje maximální odečty z penzijního připojištění, životního pojištění a úroky z hypotéky.

Ve svislé střední části tabulky je rodina s příjmem pouze jednoho z manželů (např. mateřská dovolená). Vzhledem k tomu, že ještě není definitivně rozhodnuto o ponechání nebo zrušení stávající odčitatelné položky na manželku, je v matici ponechána stávající výše odečtu 21.720,- Kč za rok.

V prezentované matici může každý najít svůj konkrétní nebo podobný případ s dopadem na jeho vlastní příjem. Z této matice rovněž vyplývá, že jedinou skupinou daňových poplatníků, která na novém sytému Rovné daně prodělává, jsou případy kdy celková výše uplatňovaných odečtů neodpovídá přiznanému příjmu (např. při nízkém příjmu uplatnění odečtu úroků z hypotéky nebo uplatnění vysokých odečtů plynoucích z životních pojištění a penzijních připojištění). Tyto případy jsou v matici uvedeny pouze pro úplnost a proto by bylo nesprávné je vyfiltrovat a prezentovat bez uvedení patřičných souvislostí.

Petr Březina, Jan Čmolík, manažerští konzultanti