Na této stránce najdete chronologicky řazené články představitelů a spolupracovníků CEPu, které vyšly v novinách a časopisech.
Chcete-li vyhledat články ke konkrétním problémům, využijte vyhledávací okénko "vyhledávání na serveru" v levé části této stránky.
předchozí | 74 | následující Jsou zobrazeny články 731-740 z celkových 774
Vláda se chvástá obnoveným růstem hrubého domácího produktu. Ukazatel HDP však není nic jiného, než souhrn výkonů obyvatel této země. K tomu, aby lidé mohli podnikat, pracovat, a obchodovat jim od vlády stačí právní rámec, který zajišťuje přirozené právo na majetek. Vlády však jdou obvykle mnohem dále a prosazují zvláštní daňová opatření, selektivní dotace a zvláštní regulace podnikání a pracovního trhu, často právě ve jménu ekonomického růstu. Takovými zásahy však vláda může přirozený růst produktu jenom více či méně brzdit.
Ministr Špidla prohlásil, že u nás máme příliš nízké daně. Nový ministr financí jej v tom podpořil, daně prý bude nutné zvýšit. Zatím tomu prý brání Opoziční smlouva, ale do budoucna se tomu údajně nelze vyhnout.
Každý asi bude souhlasit s tím, že konkurence je obecně dobrá (i když své vlastní konkurenty bychom nejraději na trhu neviděli). Těm, kteří na trhu nakupují, dává konkurence svobodu volby. Ty, kteří na trhu nabízejí své služby, konkurence motivuje k poskytování stále lepších služeb a neumožňuje jim mít přemrštěné ceny. Důsledkem působení konkurence je růst životní úrovně. Tam, kde zákony neomezují nabídku služeb a svobodu volby, může konkurence blahodárně působit.
Komentáře k výsledkům referenda, v němž Irové odmítli smlouvu z Nice, ukazují, že pro proevropské propagandisty neexistuje na cestě k světlým zítřkům žádná překážka. Tvrdí, že irské NE je ranou euroskeptikům, protože dokazuje, že i malá země může v EU efektivně prosadit svůj názor...
Bezhlavý závod o maximálně rychlé převzetí poměrů EU nese velké riziko. Hrozí tím, že naše země ztratí ve srovnání se stávajícími členy EU své komparativní výhody. Stane se obdobou bývalé NDR, ale bez stovek miliard marek fiskálních transferů ze spolkového rozpočtu, které by vyrovnávaly ztrátu konkurenceschopnosti.
Tak jako kdysi česká intelektuální elita básnila o Sovětském svazu a jeho pokroku, solidaritě a internacionalismu, dnes stejně nekriticky oslavuje Evropskou unii. Kdo si dovolí pochybovat o smysluplnosti evropské integrace, riskuje minimálně označení za nacionalistu. Podívejme se však na problém Evropské unie realisticky.
Nezaměstnanost, která se do roku 1996 držela kolem 3 procent, se stala závažným makroekonomickým problémem a vyšplhala se na "evropskou" úroveň kolem 10 procent. Tento nárůst byl doprovázen poklesem HDP, proto bychom jej mohli považovat za přechodný cyklický jev. Hrozí ovšem, že s obnoveným ekonomickým růstem nezaměstnanost nepoklesne zpět. Nezaměstnanost se u nás zakořeňuje ze systémových příčin vyplývajících z institutů a parametrů státní sociální politiky.
Administrativní náklady jsou ovšem zanedbatelné ve srovnání se škodami, které sociální politika státu páchá na celých sociálních skupinách, jimž je určena. Možná dobře míněný program se stává život degradující zhoubou tím, že svou systematičností vytváří permanentní závislost rodin a celých generací.
Spisovatel Michal Viewegh pojal svůj projev na semináři velmi originálně: jako výčet případů, kdy mu nějaká redakce odmítla zveřejnit jeho přípěvek. Z tohoto výčtu pak odvodil, že u nás vznikají projevy cenzury. Možná by lépe uplatnil svůj projev na tematickém semináři s názvem Viewegh a frustrace: devadesátá léta.
Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr představil veřejnosti pod názvem "Velký třesk" velkolepý plán investovat v příštích letech do českého průmyslu dvě stě šedesát pět miliard korun. V zásadě existují dvě možnosti jak utratit 265 miliard – mohou je utratit miliony občanů, kteří si je vydělali svojí prací, nebo je za ně může vždy utratit nějaký Grégr.
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |