Na této stránce najdete chronologicky řazené články představitelů a spolupracovníků CEPu, které vyšly v novinách a časopisech.
Chcete-li vyhledat články ke konkrétním problémům, využijte vyhledávací okénko "vyhledávání na serveru" v levé části této stránky.
předchozí | 66 | následující Jsou zobrazeny články 651-660 z celkových 774
Dvanáct let od pádu komunismu lidé stále rozhodují pouze o polovině svých příjmů. Stát je stále poskytovatelem zhruba poloviny služeb. Jedním ze statků poskytovaných státem a placeným z daní jsou silnice a dálnice.
Premiér Vladimír Špidla opakovaně vyzývá banky, aby aktivněji půjčovaly podnikatelům a podpořily tak snahu vlády o obnovu povodní poničeného majetku. "Myslím, že se do obnovy povodněmi zasažených území musí více zapojit bankovní sektor, stejně jako do úsilí vlády o udržení ekonomického růstu," prohlásil např. nedávno předseda vlády na ekonomickém fóru.
Ani pokud by se Česká republika měla stát státem, na nějž budou doplácet němečtí daňoví poplatníci, nebude to nezbytně argument pro vstup do EU. Nic na světě totiž není zadarmo.
Evropské normy bere řada podnikatelů obvykle jako nutné zlo, které je cenou za otevření trhu. Dnes, kdy už jsme většinu evropské legislativy přijali a většinu trhu otevřeli, tento aspekt evropské integrace nemůže být předmětem zvažování výhod a nevýhod členství. Od členství musíme očekávat něco více, abychom jej podpořili, nebo nějaký náklad navíc, abychom jej odmítli.
Antimonopolní úřad je tady mimo jiné od toho, aby hlídal a trestal vytváření kartelů. Poslední případ je spojení provozovatelů čerpacích stanic a vysoká pokuta, dosahující stamiliónů korun. Je vskutku zajímavé, kam až myšlenka hlídání podnikatelů státem došla, uvědomíme-li si, že trh s pohonnými hmotami by mohl být exemplární ukázkou tzv. dokonalého trhu, na kterém je uzavírání kartelů nemožné. To, že jim není, je převážně vinou státu, jak ukážeme dále.
V souvislosti s prvním výročím teroristického útoku na Ameriku se v médiích opět vyrojily názory, které příčinu teroristické hrozby vidí především v polarizaci světa na bohaté a chudé a v existenci chudoby ve světě jako takové. Tyto úvahy pak vedou k představám prevence politického terorismu, kterou může být pouze globální odstranění chudoby nějakou osvícenou mezinárodní akcí v podobě zvýšeného transferu zdrojů z vyspělých zemí do rozvojového světa, asi tak v duchu maximalistických představ diskutovaných na nedávném johanesburgském summitu o udržitelném rozvoji.
Připojení k měnové unii je krok, který má nepochybně své přínosy a náklady. Z ekonomického hlediska je racionální začít usilovat o přistoupení k euro v okamžiku, kdy potenciální přínosy takového kroku převýší náklady. To je však možné seriózně posuzovat jen tehdy, pokud se bude vážně diskutovat jak o přínosech tak o nákladech.
Od ledna příštího roku společná evropská měna euro definitivně nahradí národní měny zemí Evropské měnové unie. Národní banky postoupí Evropské centrální bance svá aktiva (vládní dluhopisy a devizové rezervy) a občanům vymění národní peníze za euro. Bankovky stažené z oběhu se stanou pouhým papírem na spálení a mince kovem na přetavení.
Letos postihly daňové poplatníky ničivé povodně. Podobné povodně před pěti lety zastihly stát a daňové poplatníky v podstatně příznivější situaci. Podíl veřejných výdajů na HDP tehdy dosahoval polistopadového minima, méně než 42 procent. Nyní stát přerozděluje podstatně více našich peněz.
Během povodní před pěti lety byl celkový objem vládních výdajů mnohem nižší než dnes a deficit státního rozpočtu byl takřka neznámým pojmem. Povodňové dluhopisy byly rozumným řešením. V současném návrhu státního rozpočtu je deficit ve výši 157 miliard. To je částka, která by bohatě uhradila škody na státním majetku z několika katastrofálních povodní.
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |