články

Premiér Vladimír Špidla opakovaně vyzývá banky, aby aktivněji půjčovaly podnikatelům a podpořily tak snahu vlády o obnovu povodní poničeného majetku. "Myslím, že se do obnovy povodněmi zasažených území musí více zapojit bankovní sektor, stejně jako do úsilí vlády o udržení ekonomického růstu," prohlásil např. nedávno předseda vlády na ekonomickém fóru. Mnozí komentátoři podezřívali Špidlu z vyvíjení politického tlaku, jenž by mohl vést k poskytování úvěrů, které by byly motivovány více politicky než ekonomicky, a které by se tudíž v budoucnu mohly ukázat jako špatné. Tato kritika vychází z logické úvahy, že kdyby bylo pro banky výhodné poskytovat úvěry v objemu, který připadá adekvátní premiérovi, dělaly by to i bez jeho doporučení.

Věřím, že Vladimír Špidla nemyslel své doporučení zle, že se prostě domníval, že banky špatně analyzují trh a chtěl jim pouze dobře poradit. Předpokládám, že Vladimír Špidla si upřímně přeje, aby úvěry pro podnikatele byly dostupnější a současně, aby tyto úvěry byly řádně spláceny a banky na nich netratily. Bohužel tato premiérova rétorika je v příkrém rozporu s reálnými činy jeho vlády.

V bankovním sektoru totiž platí princip, že čím více se stát zadlužuje, tém méně banky půjčují soukromému sektoru. Když vzniká rozpočtový deficit, vydá stát úročené obligace. Když se banky rozhodují, jak naložit s penězi od střadatelů, raději zvolí státní obligace na úkor riskantních a pracných úvěrů soukromníkům. Tento princip se nazývá efekt vytěsňování soukromých investic vládou (crowding-out effect). Stokrát může premiér vybízet banky k poskytování úvěrů – ale když současně nabízí bankám letos obligace za 80 miliard a na příští rok minimálně za 157 miliard korun za výhodný úrok, koupí si banky vždy za peníze od střadatelů raději státní dluhopisy, než aby půjčily peníze podnikatelům.

Bohužel dávno u nás neplatí, že získané prostředky banky používají především na úvěry podnikům. Zatímco před pěti lety vynakládaly banky na komerční úvěry téměř polovinu zdrojů, nyní je to již sotva jedna třetina. Důvod tohoto nepříznivého vývoje je prostý: Čím více se stát zadlužuje, tím méně zbývá bankám na úvěry podnikům. V České republice stát vytlačoval soukromé investice ze dvou stran. Část svěřených prostředků mají české komerční banky pohodlně uloženo u České národní banky a stále větší část půjčují lehkomyslné vládě na krytí schodků státního rozpočtu.

Tabulka: Struktura aktiv bank (miliony Kč)

Graf: Struktura aktiv bank

Donedávna byla hlavním vytlačovatelem soukromých investic Česká národní banka. Zatímco ve světě je obvyklé, že centrální banka půjčuje v případě potřeby bankám peníze a získává za to úroky, u nás je situace opačná. ČNB nevyhlašuje sazbu, za níž bankám půjčuje, ale naopak vyhlašuje sazbu, za kterou si banky ukládají prostředky u ČNB. Banky tuto možnost ochotně využívají – samozřejmě na úkor půjčování peněz soukromému sektoru.

Za vlády sociální demokracie se stala významným vytlačovatelem soukromých investic i vláda. Prakticky celý objem nově emitovaných dluhopisů na krytí deficitu státního rozpočtu kupují do svých portfolií české banky.

Banky se samozřejmě chovají racionálně, když nakupují státní dluhopisy a o to méně půjčují podnikatelům. Na vině není zlý úmysl bank, ale podivná měnová politika centrální banky, která omezuje peněžní zásobu tím, že si půjčuje peníze od bank, a neodpovědná fiskální politika vlády, která hospodaří s obrovským dluhem a svými dluhopisy zahlcuje bankovní sektor.

Není pravda, že dluh na rozdíl od daní není bolestivý zdroj státních financí. Deficity rozpočtu skrze deformovaný bankovní sektor tvrdě dopadají na všechny podnikatele, kteří přicházejí o možnost rozvíjet své podnikání. V důsledku pak tato vládní politika zadlužování dopadá i na všechny ostatní, protože když brzdí podnikatele, brzdí i celkový hospodářský růst. Bohužel můžeme očekávat, že v následujících letech prodá stát bankám další obrovský objem dluhopisů a prostředky, které budou banky ochotny půjčovat podnikům, se dále ztenčí.

Tuto situaci nezlepší žádný apel vlády vůči bankám, ani zavádění nových programů dotování úroků. Dokud se bude stát dále zadlužovat a dokud Česká národní banka bude bankám nabízet výhodné bezrizikové úložky, nelze čekat, že se situace zlepší a že se banky vrátí k normální bankovní činnosti: poskytování úvěrů.

Ing. Petr Mach, Ph.D., výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.