Na této stránce najdete chronologicky řazené články představitelů a spolupracovníků CEPu, které vyšly v novinách a časopisech.
Chcete-li vyhledat články ke konkrétním problémům, využijte vyhledávací okénko "vyhledávání na serveru" v levé části této stránky.
předchozí | 57 | následující Jsou zobrazeny články 561-570 z celkových 774
Před Českou republikou stojí zásadní politické rozhodnutí v souvislosti s členstvím v Evropské unii. Chceme zachovat podmínky dojednané ve Smlouvě o přistoupení, nebo jsme pro zrušení Smlouvy o přistoupení a pro schválení Evropské ústavy? Občané oprávněně čekají na jasné slovo od svých politiků. Od počátku je jednoznačně proti navržené Evropské ústavě prezident republiky a čestný předseda ODS, Václav Klaus. Pro schválení euroústavy od počátku horovali především někdejší předsedové ČSSD a KDU-ČSL Vladimír Špidla a Cyril Svoboda, obě jejich strany dokument podporují i po výměně předsedů za Stanislava Grosse a Miroslava Kalouska. Je však ODS jednoznačně proti euroústavě, nebo není?
Centrum pro ekonomiku a politiku se jako soukromý výzkumný a vzdělávací institut zaměřený na obhajování svobody člověka a omezené role státní moci dlouhodobě zabývá problematikou evropské integrace. Otázku přijetí či nepřijetí navržené evropské ústavy považujeme za jedno z nejvážnějších rozhodnutí současnosti. Zatím se neví, zda náš parlament nechá o osudu euroústavy rozhodnout voliče, nebo zda o přijetí či odmítnutí dokumentu rozhodne sám.
Podnikání je činnost, při které podnikatel (vlastník) investuje kapitál a nese riziko s cílem dosáhnout zisku. Za tím účelem najímá kapitál, půdu a práci. Za kapitál platí úrok, za půdu nájem a za práci mzdu. Dodavatelé kapitálu, půdy a práce nenesou podnikatelské riziko, nenáleží jim tedy ani podíl na zisku, ani se nemusejí podílet na ztrátě. Podnikatel nebude platit vyšší nájem ani platit vyšší úroky, ani vyšší mzdy jen kvůli tomu, že mu roste zisk. Stejně tak nebude platit nižší nájem, nižší úroky a nižší mzdy jen kvůli tomu, že je ve ztrátě. Úrok, nájem a mzda se totiž neodvíjejí bezprostředně od hospodářského výsledku firmy, ale utvářejí se na jiných trzích - na úvěrovém trhu, na trhu nemovitostí a na pracovním trhu.
Kompetence EU v oblasti hospodářské politiky se v návrhu evropské ústavy[1] výrazně rozšiřují oproti současnému stavu. Nejde zdaleka jen o to, že návrh ústavy ruší v mnoha oblastech hospodářské a měnové politiky jednomyslnost při hlasování v Radě. Kromě dílčích změn kompetencí oproti současnému stavu otevírá Ústava pole pro celoevropské řízení hospodářství v nejširším slova smyslu. Státy, které nemají dojednanou trvalou výjimku z přijetí eura, tedy i Česká republika, budou dříve či později podléhat diktátu EU v široké oblasti hospodářské a měnové politiky.
Rozhodnutí prezidenta republiky pozdržet jmenování soudců mladších 35 let vyvolalo bouři nevole. Ačkoli se do centra veřejné debaty ocitla morální a psychologická vyspělost mladých soudců, nabízí se i jiná, pragmatičtější otázka: trpí ČR nedostatkem soudců? Bude taková tragédie, když si mladší ročníky pár let počkají?
Soudcem může být v České republice jmenován muž nebo žena po dovršení věku 30 let. Stanovení věkových hranic slouží totiž jako objektivní kritérium zralosti jedince. Vyplývá z objektivního faktu, že zralost a zkušenosti jedince mají tendenci se s rostoucím věkem zvyšovat (do určitého věku). Stanovení apriorního věkového omezení tudíž zaručuje, že i náhodná nebo subjektivní volba povede ke kvalitnějšímu výběru než náhodná nebo subjektivní volba bez věkového limitu.
One of the indicators used to measure the benefits of EU membership is the balance between a Member State’s contributions to the EU budget and the subsidies it receives back. On February 8, the Czech Finance Ministry published a report showing that the Czech Republic (CR) achieved a net profit of €228.6 million in 2004 (€22 per head), with contributions of €554.2 million and revenues €782.8 million. [1] However, the government failed to mention certain payments made beyond the main contribution, which, if included, suggest that in 2004, the Czechs probably paid more to the EU than they got back from it.
Evropská ústava (nebo, snad přesněji, Smlouva o Ústavě pro Evropu) je příliš dlouhým, příliš složitým a pro normálního smrtelníka nerozluštitelným textem, který – ač nečten, nestudován a proto ve své podstatě nepochopen – zásadním způsobem ovlivní životy obyvatel těch zemí evropského kontinentu, pro které se stane jejich nejvyšším ústavním dokumentem. Ovlivní životy všech z nich, tedy jak těch, kterým se nelíbí, tak i těch, kteří si myslí, že ho dokonce ani nemusí brát na vědomí. Někdo namítne, že je takovýchto nečtených, a přitom důležitých dokumentů kolem nás více. To samozřejmě pravda je, ale není to pravda úplná.
Vláda se chlubí nejrychlejším loňským růstem ekonomiky (4%) od roku 1996. Radovat z toho čísla bychom se však mohli jen pokud bychom nemohli srovnávat s okolím. Růst české ekonomiky byl nejpomalejší ze zemí střední a východní Evropy, přičemž šest zemí tohoto regionu, které zavedly systém rovné daně, rostlo v průměru tempem dvojnásobným– jejich občané zbohatli loni o celých 8%.
Rozumným krokem české vlády by bylo, aby se pokusila dojednat s Evropskou unií výjimku: Vzdali bychom se v ní veškerých dotací z EU (které stejně jen kazí rovné tržní prostředí i morálku) výměnou za neplacení příspěvků do EU. Své členství bychom si i tak dál bohatě platili prostřednictvím cel.
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |