články

Vláda se chlubí nejrychlejším loňským růstem ekonomiky (4%) od roku 1996. Radovat z toho čísla bychom se však mohli jen pokud bychom nemohli srovnávat s okolím. Růst české ekonomiky byl nejpomalejší ze zemí střední a východní Evropy, přičemž šest zemí tohoto regionu, které zavedly systém rovné daně, rostlo v průměru tempem dvojnásobným– jejich občané zbohatli loni o celých 8%.

Není náhodou, že ekonomiky zemí s nižšími daněmi a nižšími regulacemi rostou rychleji, stejně jako není náhodou, že ekonomiky západní Evropy s ještě vyššími daněmi a většími regulacemi prakticky stagnují. Zkrátka, vláda podpoří růst jedině tím, že bude méně překážet.

Když ukazatel hrubého domácího produktu vrostl o 4 %, nebylo to díky "moudrým" opatřením vlády, ale jim navzdory. Politika této vlády jde totiž ve všech ohledech proti hospodářskému růstu: Daně rostou, zadlužení roste, regulační legislativy přibývá a úředníků přibývá.

Jen samotný nový úřad místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna, který má hospodářský růst v popisu práce, se rozrostl o desítky nových úředníků a stojí poplatníky desítky milionů korun. Takových úřadů bohužel vzniká v České republice jako hub po dešti, a mnoho z nich jen proto, aby se zabývaly rozdělováním fondů Evropské unie, údajně určených na podporu podnikání či zaměstnanosti.

Od loňského května jsme se zapojili do komplikovaného systému penězovodu mezi Českou republikou a Bruselem. Daně putují nejprve od občanů do Prahy, vláda následně posílá přibližně 2,5 % daňových výnosů do Bruselu. Kraje, obce a všelijaké agentury pak žádají v Bruselu o dotace, které pak musí použít na projekty, které ani nikdo nepotřebuje. Celý tento přerozdělovací stroj stojí spoustu úředníků na všech úrovních a nelze pochybovat o tom, že kdyby peníze zůstaly rovnou občanům nebo obcím, uměli by občané či obce rozhodnout sami lépe, na co je využijí.

Daně v České republice rostou a regulací přibývá dílem kvůli Evropské unii, dílem kvůli sociálnědemokratické vládě. To první ani volbami zcela nezměníme, českou polovinu však můžeme reálně ovlivnit.

Potřebujeme zásadní reformu

Aby česká ekonomika skutečně rostla, potřebuje totálně obrátit hospodářskou politiku.

Místo selektivních investičních pobídek pro vybrané podnikatele je potřeba zavést jednotné zdanění firem bez ohledu na to, za jak perspektivní je mají úředníci a zákonodárci. Nulové daně pro vyvolené totiž znamenají vyšší daně pro ostatní. Zatímco 35 velkým převážně zahraničním výrobcům byly daně loni odpuštěny, tisíce dalších menších českých firem musely platit daně, které patří mezi nejvyšší v Evropě, jen proto, aby 35 velkých mělo nulové daně.

Místo progresivní daně z příjmu plné výjimek je nezbytné zavést rovnou daň, která podporuje podnikatelskou a pracovní aktivitu, zvyšuje hospodářský růst a omezuje daňové úniky. Většina zemí střední a východní Evropy již rovnou daň zavedla a bohatě se jim to vyplatilo.

Místo neudržitelného státního zadlužování, které vytlačuje z úvěrového trhu investiční záměry drobných podnikatelů, je třeba snížit státní výdaje a vynulovat deficit. I tak bohužel zůstane smutné dědictví této vlády v podobě povinnosti každé další vlády platit na úrocích z dluhu vytvořeného v letech 1998-2006 rok co rok 50 miliard – a to navěky, i kdyby se hypoteticky podařilo srazit deficit od roku 2007 na nulu.

Pro odstranění deficitu je nezbytné snížit nezaměstnanost. Pouhé snížení nezaměstnanosti na úroveň před nástupem sociálně demokratické vlády by odstranilo roční deficit ve výši 100 miliard. Vždyť 500 tisíc nezaměstnaných znamená pro stát roční výdaje na sociální dávky pro nezaměstnané a jejich rodiny ve výši zhruba 50 miliard ročně a o dalších 50 miliard stát přichází na daních, které by získal, kdyby tito lidé měli práci. Je proto nutné nejen snížit sociální dávky, pro ty, kteří nejsou ochotni pracovat, ale je také potřeba liberalizovat pracovní zákonodárství. Místo toho vláda navrhuje zákoník práce ještě horší, než je ten stávající.

Naprosto nezbytné bude zrušit desítky zbytečných či škodlivých úřadů a státních agentur a tím ušetřit daňovým poplatníkům další desítky miliard korun.

Aby nezbytné reformy příští vlády byly účinné, nesmí být polovičaté. Pokud nebudou důsledné, žádný pozitivní efekt se nedostaví, zadlužení bude přetrvávat, ekonomika se nezrychlí, a lidé za další 4 roky zvolí opět politiku zadlužování a vysokých daní.

Ing. Petr Mach, Ph.D., výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.