vyhledávání na serveru:

Před Českou republikou stojí zásadní politické rozhodnutí v souvislosti s členstvím v Evropské unii. Chceme zachovat podmínky dojednané ve Smlouvě o přistoupení, nebo jsme pro zrušení Smlouvy o přistoupení a pro schválení Evropské ústavy?

Občané oprávněně čekají na jasné slovo od svých politiků. Od počátku je jednoznačně proti navržené Evropské ústavě prezident republiky a čestný předseda ODS, Václav Klaus. Pro schválení euroústavy od počátku horovali především někdejší předsedové ČSSD a KDU-ČSL Vladimír Špidla a Cyril Svoboda, obě jejich strany dokument podporují i po výměně předsedů za Stanislava Grosse a Miroslava Kalouska. Je však ODS jednoznačně proti euroústavě, nebo není?

 

ODS proti euroústavě

Již při schvalování prvního návrhu euroústavy v tzv. Konventu, shromáždění několika set evropských politiků, se jediný zástupce ODS - Jan Zahradil - v roce 2003 pod euroústavu nepodepsal. Když později premiéři dojednávali dodatečné úpravy dokumentu, předseda Mirek Topolánek premiéru Špidlovi napsal: "ODS se necítí jakkoliv vázána vládní pozicí na Mezivládní konferenci a vyhrazuje si právo jednat ve věci evropské ústavy zcela autonomně a tak, jak to podle našeho názoru odpovídá nejlépe zájmům ČR a jejích občanů. Jsme i nadále přesvědčeni, že je nepřijatelné jakékoliv zhoršení naší pozice uvnitř EU vůči podmínkám, garantovaným nám v smlouvě o našem přístupu k EU".

Premiér Špidla s ministrem zahraničí Svobodou skutečně neprosadili žádné zlepšení oproti původnímu návrhu a když se o euroústavě hlasovalo v Evropském parlamentu, bylo všech devět zástupců ODS proti. Své argumenty shrnuli zástupci ODS do dokumentu "5 důvodů proč říci NE evropské ústavě".

Jednoznačné odmítnutí euroústavy najdeme i v základním programovém dokumentu "Modrá šance", kde se praví "Přijetí evropské ústavy je pro ČR ve všech ohledech nevýhodné, protože zhoršuje naše postavení v EU oproti stávajícímu stavu. Proto je třeba tento smluvní dokument odmítnout." Také nejvyšší orgán Občanské demokratické strany, kongres, schválil na prosincovém zasedání drtivou většinou hlasů usnesení, že "Kongres ODS má zásadní výhrady k návrhu smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu, protože převádí další kompetence do Bruselu a omezuje váhu České republiky v rozhodovacím procesu EU" a že "Kongres ODS ukládá Výkonné radě ODS, aby iniciovala rozsáhlou veřejnou i vnitrostranickou diskusi o smlouvě zakládající Ústavu pro Evropu a v případě uskutečnění referenda o této otázce dala svým voličům jednoznačné doporučení vycházející z programu ODS."

 

ODS váhající

Někdy se ovšem zdá, jako by ODS nechtěla o euroústavě vůbec mluvit nebo jako by si snad přála, aby navzdory názoru jejích členů euroústava prošla!

Rozpaky vzbudil před rokem slib Jana Zahradila vůči zástupcům německé CSU, že za přijetí do společné frakce v Evropském parlamentu nebude ODS své výhrady vůči euroústavě vyslovovat příliš nahlas. Předseda Senátu za ODS Přemysl Sobotka se v březnu nechal slyšet, že on říká euroústavě ano. Předseda ODS Mirek Topolánek podle MF DNES (23.3.) při své bruselské návštěvě minulý měsíc připustil, že ODS je nakonec ochotná nějak tolerovat, aby euroústava v České republice prošla. Když minulý měsíc oblastní rada ODS Praha-Západ vytiskla a distribuovala leták "Proč budeme hlasovat proti euroústavě", dostala pokárání z hlavní kanceláře ODS, že leták je v rozporu s údajným stanoviskem výkonné rady "utlumit" námitky proti euroústavě.

 

Chybná strategie

Tyto smířlivé postoje vůči euroústavě pravděpodobně neplynou ze souhlasu s euroústavou, nýbrž jsou strategické. ODS se obává že jasnou kampaní proti euroústavě by mohla ztratit středové voliče zbylé po Unii svobody, kteří si přejí přeměnu EU ve federaci. Proto se ODS zejména děsí spojení termínu voleb s referendem o euroústavě: Kampaní proti euroústavě by mohla přijít o hlasy do sněmovny.

Tento záměrně nejasný postoj je ovšem poněkud jednostranný a krátkozraký. Politické ztráty způsobené rezignací na boj proti euroústavě mohou být větší než zisky z mlčení či mlžení! Odmítáním vést jasnou kampaň proti euroústavě ODS sice udržuje středové voliče, ale vyklízí prostor napravo. Varováním jí může být nedávný úspěch Strany nezávislosti Velké Británie (UKIP), která skončila při posledních volbách do Evropského parlamentu na třetím místě se 16 procenty hlasů. Získala o 9 % více než při posledních volbách do Evropského parlamentu, zatímco Konzervativci o 9 % přišli. V Česku by uměli váhavosti ODS využít např. Vladimír Železný (www.neustaveeu.cz), Jana Bobošíková (www.bobosikova.cz) či Národní strana (www.narodni-strana.cz).

Mnohem vážnějším následkem nejednoznačného odmítání euroústavy než ztráta voličů, je ale riziko, že euroústava skutečně vstoupí v platnost. Vítězství ODS ve volbách by pak bylo Pyrhovým vítězstvím, protože vliv vlády na zákony by byl mizivý. ODS by jen musela plnit evropské zákony psané Špidlou a spol. v Komisi a schvalované bratrstvem Chirac-Schröder v Radě EU. Premiér Topolánek by v Radě marně zvedal ruku proti, protože jeho hlas by byl maličký.

ODS by se neměla bát být hlasitě proti euroústavě kvůli svým středovým voličům. Naopak by měla svoji kampaň soustředit právě na ně.

K tomu ale vedení ODS potřebuje trvalou podporu členské základny. Jednotlivá místní, oblastní a krajská sdružení by proto měla formou debat a usnesení podporovat vedení ODS v dosavadním postoji, kterým je trvání na současných podmínkách našeho členství v EU a odmítání Evropské ústavy.

Ing. Petr Mach, Ph.D., výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku