Na této stránce najdete chronologicky řazené články představitelů a spolupracovníků CEPu, které vyšly v novinách a časopisech.
Chcete-li vyhledat články ke konkrétním problémům, využijte vyhledávací okénko "vyhledávání na serveru" v levé části této stránky.
předchozí | 28 | následující Jsou zobrazeny články 271-280 z celkových 774
EU v době finanční krize uvažuje o zvláštní bankovní dani. Chce tak získat vlastní zdroj příjmů do unijního rozpočtu.
Odboráři se snaží vzbudit dojem, že se zasazují o práva a důstojné podmínky nejslabší a nejvíce ohrožené části společnosti. Dokola opakují naučené fráze, jak ničivý dopad budou mít vládní reformy na důchodce a rodiny s dětmi. Když ale náhodou promluví upřímně, přiznají, že jim jde hlavně o vlastní privilegia a moc.
"Etická komise pro budoucnost jaderné energetiky, vedená zeleně smýšlejícím ministrem životního prostředí, doporučila v Německu ukončit provoz jaderných elektráren. Uvedený závěr, vynucený demagogicky smýšlejícími zelenými, byl zcela dostačující pro rozhodnutí středopravé koaliční vlády skončit provoz všech 17 jaderných zařízení do roku 2022.
Energetická politika spadá do pravomocí jednotlivých členských zemí Evropské unie. Volí si ji podle svých podmínek a přání obyvatelstva. Hodlají-li Francie, Velká Británie, Česko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Nizozemsko, Belgie, Španělsko, Švédsko a Finsko využívat jaderné zdroje, je to jejich věc. Řada zemí s ní ani nezačala.
Je tomu rok od schválení záchranné půjčky 110 miliard eur pro Řecko a od rozhodnutí o vytvoření gigantického stabilizačního balíku jištěného 750 miliardami eur pocházejících od členských států (Evropský nástroj finanční stability), Evropské komise (Evropský mechanismus finanční stabilizace) a Mezinárodního měnového fondu.
Možnost změny pravomocí či způsobu ustavení každého státního orgánu, včetně Ústavního soudu, je legitimní, pokud bude dosažena demokratickými pravidly.
Evropská komise v době zvyšujících se cen ropy předložila návrh na revizi směrnice o zdanění energetických produktů. Jeho výsledkem bude zdražení nafty i alternativních paliv.
Události posledních týdnů víceméně potvrzují názor, že pomoc Řecku je krok špatným směrem, že nebude účinná a že vytvoří nebezpečný precedens do budoucna (morální hazard). V situaci, kdy se evropská ekonomika po těžké recesi sotva postavila na nohy a hrozil kolaps důvěry, podobný tomu po krachu Lehman Brothers, se záchrana Řecka nemusela nutně jevit jako špatná volba. Minimálně na získání určitého času na vymyšlení řešení dluhového problému. Od doby řeckého balíčku se však stále jasněji ukazovalo, že restrukturalizace je pro postižené ekonomiky jedinou schůdnou cestou z dluhové krize. Evropští politici tuto možnost donedávna unisono popírali. To se však začíná měnit. Portugalsko oficiálně požádalo a pomoc a portugalské SOS počátkem dubna, jež včera doznalo oficiální podoby, a vyjádření některých (německých) představitelů, např. zástupce ministra zahraničí Wernera Hoyera, však naznačují, že i oni pomalu přicházejí na to, že ad hoc přístup a bezmyšlenkovité lití peněz automaticky nefungují.
Nejhledanější a nejobávanější terorista světa je tedy mrtev. Co se nyní změní?
Filozof Václav Bělohradský měl nedávno v Praze přednášku o naší nynější politické krizi. Zpráva o tom, co říkal, měla titulek Boj proti korupci je morálním kýčem. Chvilku jsem na to překvapeně koukal, pak jsem si dvakrát přečetl zprávu, ale moc moudrý jsem z toho nebyl. Tak jsem si našel delší článek, který o české politice napsal před měsícem do Práva. Začalo mi to konečně dávat smysl, který rozrýval moje vlastní dojmy. To je vždycky prospěšné, když člověka něco dokáže nakypřit.
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |