Na této stránce najdete chronologicky řazené články představitelů a spolupracovníků CEPu, které vyšly v novinách a časopisech.
Chcete-li vyhledat články ke konkrétním problémům, využijte vyhledávací okénko "vyhledávání na serveru" v levé části této stránky.
předchozí | 67 | následující Jsou zobrazeny články 661-670 z celkových 774
Myšlenka evropské integrace stojí na nezdravých základech – omezování národní suverenity, státním intervencionismu a monopolizaci moci. Je sice možná poháněna dobře míněnými snahami o mír a obecné blaho, ale její důsledné uvádění do praxe by snadno mohlo vyústit v diktaturu.
Bankovní rada ČNB snížila na svém nedávném zasedání repo sazbu na tři procenta. Analytici se většinou vyslovují k tomu, jak takové rozhodnutí ovlivní další sazby v ekonomice, situaci vkladatelů a situaci investorů. Existuje však jeden další aspekt, který bývá připomínán měně často. Repo sazba, kterou ČNB platí bankám za peníze, které si ony u ní uloží, představuje de facto státní dotaci bankám, kterou de facto platí daňoví poplatníci.
Posuzujeme-li, zda rovná daň představuje systémové zlepšení nebo zhoršení oproti současnému způsobu zdanění, existuje shoda ekonomů na tom, že rovná daň představuje zlepšení.
Česká národní banka očekává pro další rok o něco nižší růst ekonomiky, než bylo její původní očekávání. V reakci na to guvernér Zdeněk Tůma uvedl, že se zvyšuje pravděpodobnost, že ČNB sníží svoji úrokovou sazbu. Zástupci centrálních bank vždy hovoří o možných změnách v měnové politice podobně tajemně.
Mertlík přichází s novým revolučním argumentem pro zvýšení daní, kterým je zvýšení "žádoucí sociální mobility". Přeložme to do srozumitelného jazyka: Podle Mertlíka je žádoucí, aby se daňový poplatník, který se nachází díky svému majetku ve vyšší sociální skupině, přesunul v důsledku vysokého zdanění do nižší sociální skupiny.
Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffaisenbank a bývalý ministr financí ve svém článku "Jakou daňovou reformu potřebujeme" (HN 3.9.) patrně naznačil představu nejen svoji (nebo banky, kterou reprezentuje), ale i vizi vládnoucích sociálních demokratů.
Mnoho podnikatelů – těch, které postihly záplavy, i těch ostatních – se bude obracet na banky s cílem získat úvěr. Šance na získání úvěru se letos a příští rok dramaticky zhorší. Hlavním faktorem tohoto neblahého jevu je a bude státní zadlužování, protože banky raději nakoupí státní dluhopisy, než aby poskytly úvěry podnikům
Kdyby stát nebyl tak roztažený do našich životů a staral se jen o své základní činnosti, byla by popovodňová obnova mnohem snazší. Zboží nezatížené vysokými spotřebními daněmi by mohlo být o desítky procent levnější, mzdy nezatížené vysokými daněmi a odvody by mohly být o desítky procent vyšší. Banky, které by nebyly zavalené státními dluhopisy, by se předháněly v poskytování úvěrů. Kdyby trh s bydlením nebyl sešněrován daněmi z převodu nemovitostí, regulací nájmů apod., bylo by mnohem snazší najít si přechodné bydlení, atd. atd.
Programové prohlášení vlády nepředstavuje program umírněné levostředové koalice, nýbrž dogmatický levičácký dokument, nesoucí pečeť svého premiéra, kovaného socialisty Vladimíra Špidly. Některé termíny jsou téměř převzaty z marxistického slovníku (např. odcizená společnost, společnost spoluúčasti apod.). Program takové vlády nepřivede naši zemi k prosperitě, nýbrž k bídě, zadlužení a lidské závisti.
Mají se televizní poplatky zvyšovat automaticky, tedy indexací v závislosti na inflaci? Má tak být vyloučen tok peněz na Kavčí Hory z veřejné diskuse na téma kolik, proč a za co? Jen to ne!
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |