články

Bankovní rada ČNB snížila na svém nedávném zasedání repo sazbu na tři procenta. Analytici se většinou vyslovují k tomu, jak takové rozhodnutí ovlivní další sazby v ekonomice, situaci vkladatelů a situaci investorů. Existuje však jeden další aspekt, který bývá připomínán měně často. Repo sazba, kterou ČNB platí bankám za peníze, které si ony u ní uloží, představuje de facto státní dotaci bankám, kterou de facto platí daňoví poplatníci.

Proč je ČNB ztrátová

V roce 2001 uložily banky z prostředků získaných od vkladatelů cca 300 miliard korun do ČNB za repo sazbu, která v průměru činila cca 5 procent. ČNB tak bankám zaplatila během roku 15 miliard korun. Repo operace stály tedy v loňském roce každého občana v průměru asi 1500 korun ročně. Graf 1 uvádí náklady ČNB z repo sazby v posledních čtyřech letech. Úroky z repo operací jsou již několik let hlavním důvodem, proč je ČNB dlouhodobě ve ztrátě, zatímco jiné centrální banky na světě jsou silně ziskové a zisk odvádějí do státního rozpočtu.

Česká národní banka má nejen náklady, ale i příjmy. Jako jiné centrální banky úroky také inkasuje. ČNB během své existence za koruny, které natiskla, nakoupila cizí měny v celkové hodnotě 13 miliard dolarů, a tyto peníze vložila do zahraničních dluhopisů. Výnosy z těchto dluhopisů činily v roce 2001 asi 28 miliard korun. Tento výnos je bohužel v případě České republiky spolykán mj. náklady na repo operace. Snižování repo sazby náklady na repo operace sníží a ČNB se může brzy dostat do zisku. Jak je vidět z Grafu 2, blíží se okamžik, kdy se ČNB vymaní z dlouhodobé ztráty, do které ji repo operace dostaly.

Zrušit repo sazbu

Jestliže jsou s repo sazbou spojeny výše uvedené náklady, musí existovat jistě i nějaké plusy, které ospravedlňují její existenci.

Za prvé může být argumentováno, že má být takto pomáháno bankám, aby byly chráněny před rizikem a krachem. Na to lze však říci, že tyto dotace jsou naopak ekonomicky škodlivé. Čím větší je repo sazba, tím jsou banky méně ochotny půjčovat peníze podnikatelům, což je pravý smysl bankovního podnikání, nikoliv bezrizikové vklady na úkor daňových poplatníků.

Za druhé může být argumentováno, že repo sazba ovlivňuje ostatní sazby na trhu, a že je dobře, aby stát takto reguloval úrokovou míru. Většina regulovaných cen byla po roce 1989 svěřena trhu. Proč má být regulována cena za půjčení peněz – úrok? Proč má vůle úředníků z ČNB ovlivňovat rozhodování občanů a firem, zda si ukládat peníze pro pozdější užití, či zda si raději půjčit peníze na okamžitou spotřebu? Úroková míra by měla být jako jiné ceny utvářena nabídkou a poptávkou na trhu bez zásahů státu.

Za třetí může být argumentováno, že centrální banka potřebuje repo sazbu jako nástroj k dosahování svého cíle – stabilního vývoje cenové hladiny. Na to musíme říci, že tento nástroj není ve světě využíván a že standardním nástrojem regulace cenové hladiny je nákup (a prodej) dluhopisů, ze kterých plyne centrální bance výnos.

Za čtvrté může být argumentováno, že okamžité zrušení repo sazby by mohlo znamenat, že by 300 miliard korun dosud uložených v ČNB začalo obíhat v ekonomice s následnými inflačními tlaky. To je pravda, a proto by snižování repo sazby mělo být opatrné a postupné, aby nebyly narušeny inflační cíle ČNB. To však nemění nic na tom, že konečným cílem by mělo být její zrušení.

Vydělá státní rozpočet nebo daňový poplatník?

Snižování repo sazby je dobrou zprávou pro státní rozpočet. Lze předpokládat, že v nejbližších letech vykáže Česká národní banka poprvé zisk, který nebude muset být použit k uhrazení ztráty z minulých let, nýbrž bude odveden do státního rozpočtu. Pokud by vláda tento výnos použila ke snížení daní a ne jen k dalším výdajům, bylo by snižování repo sazby také dobrou zprávou pro daňové poplatníky.

Ing. Petr Mach, Ph.D., výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.