Na této stránce najdete chronologicky řazené články představitelů a spolupracovníků CEPu, které vyšly v novinách a časopisech.
Chcete-li vyhledat články ke konkrétním problémům, využijte vyhledávací okénko "vyhledávání na serveru" v levé části této stránky.
předchozí | 64 | následující Jsou zobrazeny články 631-640 z celkových 774
Pokud by občané rozhodli v referendu o vstupu České republiky do Evropské unie, vítali bychom v dalších letech den daňové svobody zase o něco později.
Když jsme v roce 1989 volali "Zpět do Evropy!", cítili jsme to jako výraz odpoutání se od asijské kultury někdejšího ruského vládce nad naší suverenitou a přiřazení se k demokracii a kapitalismu Západní Evropy. Pak vznikla ratifikací Maastrichtské smlouvy Evropská unie. Brali jsme jako dané, že "Zpět do Evropy!" nyní znamená vstup do Evropské unie.
Čistě z finančního hlediska by na vstupu do EU prodělali obyvatelé Prahy, a to bez ohledu na svou profesi. Roční příspěvek České republiky do rozpočtu EU bude asi 25 miliard korun. Z velké části budou tyto peníze do Bruselu ve svých daních platit právě obyvatelé Prahy, kteří již dnes platí nejvyšší daně. Navíc, jak známo, Praha, jakožto relativně bohatý region i v rámci EU, nemůže očekávat, že by se do ní nějaké fondy z EU vrátily, např. na dopravní stavby.
Válka v Iráku odkryla slabiny OSN, o které se mnozí domnívají, že je – nebo že by měla být – nositelem legality mezinárodních ozbrojených akcí. Tyto slabiny jsou ovšem fundamentální a navozují otázku, zda má další existence OSN v dosavadní podobě smysl či zda má vůbec smysl.
Evropská unie přímo neupravuje velikost důchodů ani sociálních dávek. Tato oblast zatím zůstává naštěstí v kompetenci národních států. Naštěstí proto, že Evropa je příliš různorodá a sociální dávka, která by byla stejná v bohatší i chudší části, by nepochybě chudší části uškodila: Čím více se totiž sociální dávka blíží průměrnému výdělku v daném regionu, tím více odrazuje místní lidi od práce a tím větší tam způsobuje nezaměstnanost.
Vyjednané produkční kvóty nejsou žádná sláva, neboť v mnoha případech leží pod skutečnou produkcí za rok 2001. A navýšení subvencí až na 60 % hladiny v EU vypadá sice monumentálně, nezaplatí jej však bruselská pokladna, nýbrž český stát.
Nahrazení národní měny eurem může mít vliv na inflaci, nezaměstnanost a hospodářský růst. Nicméně při zavádění eura v Evropské unii převážily ideologické motivy a momentální nadšení politických vůdců pro nadnárodní instituce nad ekonomickými argumenty. Dnes je předčasné hodnotit, jak euro prospělo či uškodilo evropské ekonomice, každopádně jeho zavedení nedokázalo zabránit trvalému poklesu míry růstu evropské ekonomiky. Domnívám se, že slovenské ekonomice by zavedení eura neprospělo.
Snížení ratingu je pro vládu Vladimíra Špidly vážné varování. Každé snížení ratingu přibližuje zemi k nebezpečnému okamžiku, kdy investoři v obavě z platební neschopnosti vlády odmítnou další obligace kupovat a vládě vyschne dlouhodobě využívaný zdroj veřejných financí.
V české politice a médiích se v uplynulých letech vžilo klišé, že dobří mohou být pouze ti, kdo bezvýhradně souhlasí se současnou praxí unie, zatímco těm nemnohým, kteří se odvážili veřejně tvrdit, že není tak podstatné, zda vstoupíme, ale jak, a upozorňovali na rizika a problémy, které mohou nastat, byla nasazována psí hlava zpátečníků s pochybnými sobeckými motivacemi.
Možná se příslušné redaktorce jeví 2-letá záruka opravdu jen jako výhoda. Nebo to nebylo zpravodajství, ale publicistika. V obou případech by to svědčilo o nevalné schopnosti domýšlet důsledky různých "opatření". Jak napsal už před více než 150 lety geniální Francouz Frederic Bastiat, je třeba mít na paměti nejen to, "co je vidět", ale i to, "co není vidět". Měl tím na mysli, že každá akce vyvolává různé reakce, které ve většině případů nejsou úmyslem, které na první pohled nejsou moc zřetelné, ale které jsou nevyhnutelné.
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |