Vydělali by úředníci a politici, prodělali by zemědělci a daňoví poplatníci
Čistě z finančního hlediska by na vstupu do EU prodělali obyvatelé Prahy, a to bez ohledu na svou profesi. Roční příspěvek České republiky do rozpočtu EU bude asi 25 miliard korun. Z velké části budou tyto peníze do Bruselu ve svých daních platit právě obyvatelé Prahy, kteří již dnes platí nejvyšší daně. Navíc, jak známo, Praha, jakožto relativně bohatý region i v rámci EU, nemůže očekávat, že by se do ní nějaké fondy z EU vrátily, např. na dopravní stavby.
Proti vstupu budou hlasovat nejspíš zemědělci. Dostávali by z Bruselu dotace o 75 % nižší než farmáři z Francie, Německa či Rakouska, a přitom hranice by se pro dovoz francouzských a německých produktů plně otevřely. Takto dotovanému dovozu by bylo těžké konkurovat a mnoho našich zemědělců by po vstupu do EU asi zkrachovalo.
Na druhé straně těšit se na členství v EU mohou např. tlumočníci a překladatelé, protože v EU se každá norma a formulář překládají do všech jazyků – a tlumočníků v Evropském parlamentu bude více než poslanců. Prospěch z členství by měli rovněž úředníci. Kvůli agendě spojené s členstvím v EU bude vláda najímat stovky nových úředníků a mnoho jiných vyšle pracovat přímo do Bruselu. Na členství v EU by vydělali rovněž politici, protože by se zvýšila frekvence jejich cest na zahraniční jednání.
Kdo se chystá odejít za prací do ciziny, má důvod hlasovat pro vstup, protože po vstupu by padly mnohé bariéry. Týká se to např. možnosti práce ve Španělsku či v Irsku. Netýká se to ale práce v Rakousku či v Německu, kde bylo v přístupové smlouvě dojednáno přechodné sedmileté období, po které v těchto zemích zaměstnávat Čechy nedovolí. Kdo se na druhé straně obává z nekontrolovaného přílivu pracovníků z Polska či Slovenska, má důvod hlasovat proti vstupu do EU.
Jak vyplývá z průzkumů veřejného mínění, nejvíce se vstupu do EU obávají lidé se základním vzděláním a s nižšími platy. Je to naprosto logické. Zatímco pro bohatší je růst životních nákladů plynoucí z uplatňování evropských norem minimální (už beztak nakupují zboží a služby s vyšším standardem), pro lidi, kteří nakupují spíš levnější zboží a služby, jejichž parametry nevyhovují Evropské unii, se s postupující harmonizací daní a norem stávají mnohé služby a zboží nedostupné.
Růst životní úrovně v posledních 13 letech existoval nezávisle na členství v EU. Vstup do nadnárodní organizace, která členům nařizuje tisíce podmínek od velikosti daní po technologii výtahů, by mohl ohrozit růst životní úrovně všech profesí
Ing. Petr Mach, Ph.D., výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku
|
|
Vytisknout článek | Odeslat článek emailem |
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |