Na této stránce najdete chronologicky řazené články představitelů a spolupracovníků CEPu, které vyšly v novinách a časopisech.
Chcete-li vyhledat články ke konkrétním problémům, využijte vyhledávací okénko "vyhledávání na serveru" v levé části této stránky.
předchozí | 40 | následující Jsou zobrazeny články 391-400 z celkových 774
Světem obchází strašidlo protekcionismu. Všichni soudní a ekonomicky fundovaní lidé vědí, co strašlivého by to znamenalo. Tvrdě protekcionistické zemědělské dotace exportu do třetích zemích jsou přitom stálou realitou v rámci Společné zemědělské politiky EU.
Počátek roku přinesl v USA meziroční pokles prodeje aut o čtyřicet procent. To je jistě pro automobilový průmysl těžká rána. Přes 17 miliard dolarů už dali američtí daňoví poplatníci svým automobilkám povinně ze svých kapes jako trest za to, že jim své peníze nedali dobrovolně při nákupu auta, a stejně to nestačí.
Ministři české vlády se chvílemi v minulosti tvářili, že chtějí vnést do EU během českého předsednictví trochu toho ekonomického liberalismu. Dnes ministr Říman prosazuje dotace, které mají pomoci konkrétnímu jednomu odvětví na úkor ostatních a ministr Vondra dokonce chce, aby šlo o celoevropskou regulační politiku povinnou pro všechny členské země. Nová regulace se nazývá šrotovné a dotaci v řádu několika desítek tisíc korun má dostat ten, kdo se zbaví starého auta a koupí si nové.
Český premiér společně s expertním týmem NERV představili první komplexnější podobu protikrizových opatření. Hlavnímy esy se má stát podpora exportu, zrychlení odpisů, investice do vzdělání a relativní rozpočtová umírněnost. Paradoxní je, že se mělo projednávat celkem 250 dílčích opatření. To bohužel nevypovídá o tom, že se všichni členové NERVu upřímně snažili upozadit partikulární zájmy ve prospěch plošných opatření.
Podle průzkumu agentury STEM prý letos v lednu prudce poklesl počet odpůrců Lisabonské smlouvy. Zatímco v červnu a říjnu roku 2008 odpovídala většina dotazovaných, že si nepřeje schválení Lisabonské smlouvy, podle lednového průzkumu je pro její schválení 64 %.
Evropské vlády (o USA nemluvě) se předhánějí, kdo navrhne větší přírůstek vládních výdajů a kdo vymyslí originálnější vládní regulaci. To vše ve jménu boje s ekonomickou recesí.
Regulační poplatky ve zdravotnictví jsou asi nejviditelnější součástí reforem současné vlády. Je škoda, že se nepovedlo udělat významnější pozitivní reformní kroky, které by byly přivítány většinou voličů a zároveň zajistily vyrovnané veřejné finance a omezení míry přebujelého státního přerozdělování.
Evropská rada schválila klimaticko-energetický balíček a záchranný plán proti finanční krizi. Máme se radovat, nebo spíše bát?
Kdo zapříčinil finanční krizi? Kdo ji prodloužil? Kdo ji dramaticky zhoršil? V prvé řadě americká vláda. Tak soudí - a empirickými daty prokazuje - John Brian Taylor, profesor ekonomie Stanfordské univerzity. Co je pikantnější, Taylor je též náměstkem ministra financí USA z let 2001 až 2005 - tak trochu tedy "střílí do svých řad".
Tlak evropských velmocí a bruselských úředníků schválit v ČR Lisabonskou smlouvu (euroústavu) za jakoukoli cenu se podobá činu samolibého dánského krále Knuta, který prý nechal bičovat mořské vlny jenom proto, že jej odmítaly poslechnout.
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |