Šárecká 15/29
160 00 Praha 6
tel./fax: +420 283 980 009
e-mail: cep@cepin.cz
www.cepin.cz

celý text Ladislav Tajovský: Nový Marshallův plán? To snad ne!

S tím, jak se Španělsko hlouběji propadá do strukturálních problémů, padají stále silnější slova – a často ze strany těch, kteří ničeho jiného než právě velkých slov nejsou schopni. Od jedněch slyšíme o "katastrofě obřích rozměrů", jinde zase defiluje další "ztracená generace". Došlo i na volání po "Marshallově plánu pro Španělsko", či dokonce celou unijní periferii.

Hospodářské noviny, 04.05.2012

celý text Lenka Zlámalová: Hlavní proud z Paříže

Německá média vidí první kolo francouzských voleb jako porážku německých představ o sjednocování Evropy. Nejde ani o to, že kancléřkou podporovaný Nicolas Sarkozy bude nejspíš muset předat místo socialistovi Francoisi Hollandovi. Frankfurter Allgemeine Zeitung správně vypichuje, že při rekordní účasti volil každý třetí Francouz kandidáty, kteří mají sice zcela rozdílné názory, ale spojuje je nacionalistická a antievropská politika. Tolik hlasů sebrali, přestože Sarkozy a Hollande se předháněli v ostře protekcionistických slibech, z nichž byl nejen Berlín přinejmenším zaražen.

Lidové noviny, 24.04.2012

celý text Jiří Hanzlíček: Uhlíková daň postavená na hlavu

V době usilovného zdražování všech komodit, představila koaliční vláda ve svém "balíčku" další novou uhlíkovou daň k omezení vypouštění skleníkových plynů. Pravděpodobně již za dva roky by mohla postihnout každého, kdo topí uhlím či topnými oleji, bere teplo od malých tepláren nebo možná i používá i plyn. Jde o zcela neracionální, vědecky, ekologicky i politicky pochybný přístup Evropské unie k dosud neprokázanému a lživě propagovanému globálnímu oteplování, způsobovaného vlivem člověka.

E15, 23.04.2012

celý text Jan Skopeček: Řešením je více politiky, ne méně…

Sebevražedný klid a ticho, které nemůže nechat v klidu žádného skutečného obhájce demokratického politického systému založeného na soutěžení konkurujících si politických stran, je děsivou (ne)reakcí na některé dnes hlasité iniciativy naskakující na vlnu existující společenské frustrace. Děsivost takového mlčení je umocněna o to více hlasitou rétorikou opačné strany. Argumentaci a proklamacím některých představitelů protestních iniciativ je nutné přiznat jistý druh univerzálnosti, neboť jak díky jejich obsahu, tak i míry agrese, by stejně dobře zapůsobili na setkáních extremistů i z opačného politického spektra. Jak se však zdá, požadovat naráz celosvětovou revoluci, konec politické vlády jako instituce, odchod zvolených přestavitelů demokratických institucí s legitimním mandátem je možné a akceptovatelné, pokud se tak děje z levicových pozic.

neviditelnypes.cz, 21.04.2012

celý text Karel Kříž: Mantra potravinové soběstačnosti

Velké problémy naší společnosti občas hledáme jinde, než jsou. S velkým zanícením a osobním nasazením v neděli ve "svém" poledním televizním pořadu takové pseudotéma nabízel i redaktor Václav Moravec. Byla jím "potravinová soběstačnost". Stalo se tak paradoxně sotva pár hodin poté, co na hlavním náměstí v Pchjong-Jangu promluvil Nejmladší z rodu Kimů a přihlásil se k myšlenkám svého děda, tedy teorii čučche, která hlásá – soběstačnost, včetně potravinové. Jak víme, v případě KLDR tato politika vede k příležitostným hladomorům, a nikoli k soběstačnosti.

Lidové noviny, 18.04.2012

celý text Václav Pavlíček: Církevní restituce nebo další destrukce suverenity státu?

Vláda premiéra Nečase obnovila plán vlády M. Topolánka na předání rozsáhlého majetku katolické církvi a vyplácení obrovské a po mnoho let pravidelné finanční úhrady církvím a náboženským společnostem v ČR. Zákon má nést název "O majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi". Mluví se o restituci církevního majetku a jen o částečném odčinění majetkových křivd (§ 1 zákona), které mají být napraveny také dohodami mezi státem a vyjmenovanými církvemi a náboženskými společnostmi.

Právo, 18.04.2012

celý text Štěpán Pírko: Od bubliny k bublině

Léčba dluhů tištěním peněz je tanec na velmi tenkém ledě. V posledních několika měsících vytvořila Evropská centrální banka téměř bilion eur, když půjčila bankám peníze na tři roky za jedno procento. Určitý obrázek o tom, jak zodpovědná je současná politika ECB, komu prospívá a k čemu povede, naznačí i personální změny v této instituci. Z postu prezidenta odešel v roce 2011 Jean-Claude Trichet, který byl kritizován za to, že preferoval cenovou stabilitu před nejrůznějšími záchrannými aktivitami. Na jeho pozici byl dosazen v listopadu Mario Draghi, Ital, který dříve řídil Goldman Sachs. V září 2011 odešel z vysokého postu v ECB Jürgen Stark, Němec, který nesouhlasil se zachraňováním předlužených evropských států tištěním peněz. O pár měsíců dříve opustil ECB z podobných důvodů Axel Weber, Němec, se kterým se počítalo na post prezidenta centrální banky.

Lidové noviny, 02.04.2012

celý text Stanislav Balík: Holešovští blouznivci

Po dlouhé době se u nás neprotestuje proti konkrétním nešvarům, ale proti celému systému, proti uplynulým dvaceti letům. Na prvomájové mítinky komunistů, na nichž se vlastně mluvívá o podobných věcech, jako minulý týden na náměstí několika měst, jsme si zvykli jako na úsměvný folklor kdesi na úrovni vynášení smrtky. Teď se ale potkáváme s něčím novým, nebezpečnějším. Právě proto by neměly být nedávné a možná budoucí protesty přejity mlčením.

Lidové noviny, 20.03.2012

celý text Marek Loužek: Recenze - Tony Blair: Moje cesta

Paměti Tonyho Blaira "Moje cesta" (Práh 2011) s chutí vezme do ruky každý, kdo se zajímá o moderní evropskou a světovou politiku. Blair nepíše jako historik, ale jako politický lídr. Začínal jako určitý typ lídra a končil jako jiný, proto hovoří o cestě. Blair se poněkud vymyká tradičnímu schématu levice – pravice. Blairova hlava někdy myslí dost konzervativně, zvláště pokud jde o ekonomiku a bezpečnost, ale jeho srdce bije doleva.

MF Dnes - Víkend, Kavárna, 03.03.2012

celý text Mojmír Hampl: Mým eurofederalistům

Toho článku si u nás všiml málokdo. Přesto je docela zásadní a jinde vyvolal i slušnou odezvu. Místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingová horlila 8. února ve Wall Street Journal za to, abychom do roku 2020 v EU dokončili projekt politické unie, tedy jednoho evropského státu. Tato vize by dle ní měla projít velkou politickou debatou v jednotlivých zemích a v každé z nich by měla být testována referendem.

Lidové noviny, 28.02.2012