vyhledávání na serveru:

Zatímco úkolem veřejného sektoru je ochrana veřejného zájmu, maximalizace užitku společnosti a ochrana slabších, úkolem soukromého sektoru je ochrana vlastního zájmu, maximalizace vlastního užitku a likvidace slabších. Pokud vláda definuje veřejnou službu a zajišťuje ji, existuje možnost přenést odpovědnost při tvorbě a zajištění veřejného statku na soukromé firmě. Tak vyniká partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP).

Úkolem regulátora v systému PPP je ocenit protihodnotu, posoudit přiměřenost zisku, provádět kontrolu a zaúčtování, posoudit, zda si to může veřejný sektor akci dovolit a provádět dlouhodobé fiskální plánování. Podle klasického přístupu dodavatel veřejných služeb platí za práci pro veřejný sektor dodavateli infrastruktury, kde na konci transakce stojí občan – spotřebitel. V případě PPP je dodavatelem veřejných služeb soukromá firma, které platí vláda za služby, které poskytuje občanům.

Eurostat rozhodl o pravidlech účtování veřejného dluhu a PPP 11. února 2004. Na tato pravidla čekaly evropské vlády řadu měsíců, budou totiž rozhodující pro to, zda se PPP budou počítat do veřejného dluhu a tudíž podléhat limitům maastrichtských kritérií, nebo zda budou považovány za mimobilanční položky z hlediska veřejného sektoru. Eurostat doporučuje PPP klasifikovat jako neveřejné aktivum a tím pádem položku mimo vládní bilanci.

Počítání PPP mezi neveřejná aktiva má ale dvě podmínky: 1. privátní partner musí nést stavební riziko, 2. privátní partner musí nést riziko dostupnosti či riziko poptávky. Jestliže privátní partner neponese tato dvě rizika současně, pak bude považována investice kapitálu za veřejný dluh a započítána do deficitu veřejných rozpočtů.

Mezi základní charakteristiky PPP podle Eurostatu patří: specifikace výstupů (služeb), jenž má zajistit určité aktivum, potřeba investice na počátku transakce, dodávka dohodnutých služeb, která vyžaduje použití tohoto aktiva, a které mají dané kvalitativní a objemové charakteristiky. Aby bylo možné jednoznačně toto rozhodnutí aplikovat i v ČR, bude třeba, aby se ministerstvo financí v roli regulátora PPP (podle schválené vládní politiky pro PPP ze dne 7.1.2004) dohodlo s ČSÚ na konkrétní aplikaci, a aby byla vydána pravidla závazná nejen pro ústřední orgány, ale i pro sféru územně správní.

Co je a není specifikace výstupů. Např. není specifikace zadání: v každém lůžkovém pokoji musí být alespoň dvě světla s výkonem 100 W. Je specifikace v zadání: v každém lůžkovém pokoji musí být adekvátní osvětlení. Nebo není specifikace PPP v zadání, že nemocnice musí mít minimálně 18 hodin denně ostrahu od 5-23 hodin. Je naopak specifikace v zadání, že nemocnice musí mít zajištěnou adekvátní ostrahu.

Partnerství soukromého a veřejného sektoru je moderním způsobem zajišťování veřejných statků. Důvod, proč dělat PPP, je včasnost dodávek. Podle zkušeností ve Velké Británii přes 80 % zadání soukromému sektoru je realizováno včas, zatímco klasickou metodou je to pouze 25 %. Proto je PPP stále častěji používána i v EU. Doufejme, že bude výhodně nasazeno i v České republice.

Filip Drapák, ředitel PPP Centrum