přepisy přednášek

VYŠLO KNIŽNĚ:

Sborník č. 20 "Povodeň a veřejné finance"

96 stran, brožovaná vazba
vyšlo: říjen 2002
cena: 70,- Kč

Chtěl bych se stručně vrátit k tomu, kde se vzal schodek 157 miliard korun v okamžiku, kdy tu minulá vláda hospodařila deficitně, ale výše deficitu tak, jak byly stanoveny v plánovaných návrzích státního rozpočtu, se pohybovaly v řádech výrazným způsobem nižší. Je potřeba si uvědomit při pohledu na státní rozpočet pro rok 2002, jak byl schválen poslaneckou sněmovnou, že tento návrh státního rozpočtu a posléze i schválený zákon počítal s jednorázovými příjmy na příjmové straně státního rozpočtu v rozsahu 51 miliard korun. Byly to příjmy formou dotace z Fondu národního majetku, jednorázový příjem získaný deblokací části ruského dluhu, některé jednorázové platby, které souvisely s transakcí IPB a ČSOB. Tyto jednorázové příjmy nejsou z hlediska možných příjmů státního rozpočtu v roce 2003 k dispozici a znamenaly v okamžiku, kdy neproběhla debata o redukci výdajů, automatický nárůst deficitu státního rozpočtu na rok 2003. Současně v roce 2002 byl přijat nový zákon o státní službě, který od 1. ledna 2003 zaváděl nový šestnáctistupňový tarifní systém při odměňování ve státní službě a ve veřejném sektoru. Tento nový systém znamenal dodatečný požadavek na výdaj státního rozpočtu v rozmezí 10,5 miliardy korun, jak byl tento požadavek identifikován v první fázi přípravy státního rozpočtu Ministerstvem financí. Současně došlo k tomu, že při přípravě návrhu státního rozpočtu byly kráceny investiční příspěvky plošně přibližně o 10 %, běžně provozní výdaje kapitol byly navýšeny zhruba o částku 2 %, v návrhu státního rozpočtu se počítalo s valorizací penzí v rozsahu 4-5 %. Podstatnou částí deficitu v rozsahu 60 miliard korun tvořila úhrada ztráty konsolidační agentury z předcházejících dvou let, došlo k výraznému soustředění úhrady této ztráty konsolidační agentury do roku 2003 s tím, že následně zbývalo pro období let 2004-2005 již k úhradě asi 30-40 miliard korun. Tyto prostředky souvisely s transakcí převzetí IPB ČSOB a s převodem aktiv z ČSOB do České konsolidační agentury. Toto jsou základní zdroje vysokého deficitu, jak byl součástí návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2003.

Ministerstvo rozepsalo limity pro jednotlivé kapitoly a následně Česká republika byla postižena ničivými povodněmi, které na určitou dobu přerušily i fungování samotného resortu Ministerstva financí. Přímo budova Ministerstva financí byla do značné míry zatopena, přesto pokračovala jednání s jednotlivými kapitolami o přípravě státního rozpočtu až do fáze, kdy bylo zřejmé, že signalizované škody na veřejném a privátním majetku překročí horizont škod, které by bylo možné zvládnout při standardním projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu. Vláda v této situaci měla dvě základní možnosti: buď předložit návrh státního rozpočtu tak, jak ho začala připravovat na začátku měsíce srpna, a předložit v rámci tohoto návrhu Poslanecké sněmovně rezervu na obnovu území postiženého těmito ničivými povodněmi, nebo měla možnost požádat Poslaneckou sněmovnu o prodloužení termínu pro předložení návrhu zákona o státním rozpočtu o jeden měsíc, aby vláda mohla přesnějším způsobem vyčíslit vzniklé škody a provést rozdělení povinnosti hradit nebo přispívat na řešení těchto škod mezi jednotlivé správce kapitol a současně aby se mohla zamyslet nad příjmovou a výdajovou stránkou státního rozpočtu na rok 2003 a mohla ve své rozpočtové politice reagovat na potřebu výrazných prostředků, které bude nutné vynaložit na obnovu území v roce 2003 a pravděpodobně ještě v závěru letošního roku. Vláda zvolila variantu druhou, požádala Poslaneckou sněmovnu, která souhlasila, aby vláda získala další měsíc na přípravu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2003. Ve vládě a vládní koalici v té době probíhaly úvahy o tom, jakým způsobem změnit připravovaný státní rozpočet, vedly se debaty o výdajové a příjmové straně zákona o státním rozpočtu. Zlomovým okamžikem, kdy většina členů vlády podpořila variantu debaty po příjmové stránce státního rozpočtu a posléze i návrhy na změny daní již od zdaňovacího období roku 2003, bylo předložení mého návrhu zákona, který o jeden rok odkládal účinnost zavedení šestnáctistupňového tarifního systému. Tento návrh by znamenal úsporu v rozsahu asi 10 miliard korun, které by bylo možné přímo přesunout v rámci zákonu o státním rozpočtu na úhradu povodňových škod. Tento návrh vláda nepřijala, probíhala komplikovaná jednání s odbory.

V tomto okamžiku podle mého názoru nastal určitý zlom v uvažování členů vlády a na stole se objevily první návrhy, které se týkaly změn daní. Tyto návrhy vláda schválila na svém jednání, vycházely z programového prohlášení a koaliční smlouvy. Jsou to návrhy, které by pravděpodobně v pozdějším období byly vládou předloženy do Poslanecké sněmovny. V tuto chvíli byly předloženy dříve, aby případné příjmy z těchto daňových změn mohly ovlivnit příjmovou základnu státního rozpočtu na rok 2003. Současně vláda rozhodla o mírnějších škrtech v rámci výdajů státního rozpočtu, na základě dohody s odbory bylo ustoupeno ze zavedení šestnáctistupňového tarifního systému. Úspora, která vznikla v rozsahu 3 miliard korun, bude zapojena mezi výdaje, které budou souviset s povodňovou obnovou v příštím roce. Vláda se rozhodla nezvyšovat deficit státního rozpočtu pro rok 2003, současně nezvyšovat schválený deficit rozpočtu pro rok 2002 a hledat zdroje takovým způsobem, aby to nevedlo k nutnosti požádat Poslaneckou sněmovnu o zvýšení limitu výdajů státního rozpočtu pro letošní rok. V tuto chvíli se nacházíme ve fázi očekávání, jakým způsobem Poslanecká sněmovna a Senát rozhodne o příslušných legislativních návrzích. Na základě těchto návrhů bude poté možné přesnějším způsobem specifikovat příjmy a výdaje státního rozpočtu pro rok 2003.

Bohuslav Sobotka, ministr