přepisy přednášek

VYŠLO KNIŽNĚ:

Sborník č. 2 "Ekonomika, právo a politika"

108 stran, brožovaná vazba
vyšlo: prosinec 1999
cena: 50,- Kč

Jsem rád, že se tento seminář uskutečnil, že se nebavíme jenom o užších ekonomických věcech a že jsme také zabrousili do této obecnější tematiky. Jsem také rád, že pozvání přijali naši panelisté. Když poslouchám doc. Fialu, a není to poprvé, mám vždycky pocit, že je to nesmírně obohacující a že je velmi cenné, aby někdo o takovýchto politicky choulostivých věcech mluvil s jistým teoretickým nadhledem, s potřebnou neutrálností v hlase. Myslím, že by bylo ideální, kdyby podobných vystoupení na tato témata kolem nás zaznívalo víc.

Respektuji odvahu pana Peheho, že přišel do této jámy lvové a oceňuji to. Poněkud méně oceňuji některé teze, které vyslovil, protože je navíc vyslovil s přímostí a nevinností tak absolutní, že mě to až udivuje. Na jiném fóru by snad bylo možné vyslovovat je s takovou bezbranností, ale téměř mě překvapuje, že si je troufnul vyslovit s podobnou bezbranností tady. Obdivuji odvahu, že někdo nahlas mluví – a evidentně přitom mluví o sobě – o elitách. Zdá se mi, že to je věc, kterou se většina homo sapiens nikdy neodváží udělat. Já bych se nikdy neodvažoval mluvit o nedostatku elit a říkat to smutně ve stylu "je nás málo". Považuji to za tragickou, nepřijatelnou chybu, která se však natolik zahnízdila v naší zemi, že je s ní třeba ze všech sil a nepřetržitě bojovat.

Jsou elity samozvané a jsou elity autentické, a ty, které jsou autentické, o sobě takto nehovoří. Ale problém je v něčem jiném. Vypadá to tak, že nemáme nedostatek elit, ale že máme nedostatek privilegovaných mediálních diskutérů. A navíc si myslím, že nedostatek těchto privilegovaných mediálních diskutérů není proto, že jich je v naší zemi málo. Je to proto, že ze sebe udělali uzavřený cech, který se velmi úspěšným způsobem obrnil, který se dokonale uzavřel a který mezi sebe nepouští nikoho jiného. Odhadoval bych, že pro drtivou většinu posluchačů v tomto sále je doc. Fiala člověk, kterého dnes slyšeli mluvit prvně. Je to proto, že nevystupuje každý týden v České televizi nebo v tom či onom médiu. Jsem přesvědčen, že by si to zasloužil víc než 99% těch, kteří tam opakovaně vystupují. Není tedy nedostatek těchto lidí, ale jedná se o velmi uzavřený, nekonkurenční systém, a je-li něco problémem naší země, je to právě toto.

Za nesmírně nebezpečnou považuji myšlenku, která tady zazněla z úst pana Peheho, že moderní demokracie (já jsem ale známý bojovník proti zbytečným přídavným jménům, proti tomu, abychom dávali zbytečná adjektiva a navíc ani neumím mluvit o moderní a nemoderní demokracii) je mnohem víc než instituce, že je to i systém myšlení. Já doufám, že jste tuto větu nepřehlédli. To je varovná věc, protože automaticky vzniká podotázka, čí systém myšlení. U pana Peheho vidíme evidentní náznak toho, jaký systém myšlení je v zárodku jeho úvahy. Říkal, že v naší zemi nemáme právní stát, že je zde u nás tyranie většiny. Jestli to je to ono chybějící "correct thinking", ono pehovské správné myšlení, které je nezbytným doplňkem správné demokracie, pak by to bylo nesmírně nebezpečné.

Pan Pehe také řekl, že zablokovanost naší politiky není systémová. To je teze, se kterou já nemám problém. On ale současně řekl, že ta zablokovanost je u nás v absenci komunikace. Trvám na tom, že to je jeden z největších mýtů, které jsou u nás rozšířeny a nepřetržitě dále rozšiřovány. Vím, že komunikace existuje, a vím také, že jsou někdy zájmy oddělené natolik, že výsledek nemá dobré řešení. Není pravda, že je problémem absence komunikace. Politici mnohokrát předvedli, že schopni dohodnout se jsou.

A nyní poslední poznámka, kterou bych chtěl spíše podtrhnout to, co řekl doc. Fiala. Považuji za jeden z obrovských problémů naší doby to, o čem on hovořil jako o chybějícím konsenzu ohledně národního zájmu. Považuji to za jednu z nejproblematičtějších věcí naší doby, nesmírně nás deklasující ve světě. Je to něco tak sebedestruktivního, co se v žádné další zemi neděje. Minulý týden jsem byl ve Varšavě na konferenci "Ten Years After", a hodinu a půl jsem hovořil s polským premiérem. Když poslouchám jeho stížnosti, stesky, problémy, které cítí, tak si myslím, že je u nás téměř pohoda. Ale navenek se přece Polsko takto vůči zbytku světa neprezentuje. V tom se chováme úplně opačně.

Prof. Ing. Václav Klaus, CSc., prezident České republiky