přepisy přednášek

VYŠLO KNIŽNĚ:

Sborník č. 29 "Daňová konkurence"

88 stran, brožovaná vazba
vyšlo: leden 2004
cena: 70,- Kč

Struktura příspěvku je následující. První část vysvětluje, zda je vládní reforma veřejných financí nutná. Druhá část připomíná mezinárodní kontext. Třetí část konstatuje, jaká reforma není. Čtvrtá část se pokouší naznačit, jaká by reforma měla být. Pátá část přináší závěr.

1. Jaká reforma je

Reforma veřejných financí je nutná a to zejména proto, že téměř čtyři pětiny rozpočtových výdajů je předurčeno a manévrovací prostor jakékoliv vlády pro aktivní hospodářskou politiku je tak naprosto nevýznamný. Výdaje rostou rychleji než příjmy, a rychleji než HDP, společnost většinově však není ochotna se podvolit dalšímu zvýšení průměrného zdanění. Není to možné rovněž z důvodu potřeby zachování elementární míry mezinárodní konkurenceschopnosti české ekonomiky.

Pramen: MF, návrh SR 2004, *) srovnatelně s předchozími lety, tj. bez kap. Operace SFA, v r. 2004 bez úhrady ztráty ČKA (v předchozích letech byl tento výdaj součástí kapitoly OSFA)

Do roku 2006 má snížit budoucí výdaje o 200 mld. Kč a zvýšit očekávané příjmy o cca 70 mld. Kč. Přesto deficit veřejných financí má v roce 2006 dosáhnout 4 % HDP, je to nejméně ambiciózní fiskální program ze všech nově přistupujících zemí EU. Přesto státní dluh vzroste do roku 2006 na cca 830 mld. Kč, dluh veřejných financí bude ještě o cca 100 až 150 mld. vyšší, překročení 60 % hranice celkového veřejného dluhu do roku 2010 je bez zásadních reformních kroků pravděpodobné.

2. Mezinárodní kontext

Schodkovost veřejných financí je přitom problém nadnárodní

, jak ukazuje tabulka 1.

Tab. 1. Hrubý vládní dluh jako % HDP

Pramen: EC(PEPs)

Tato situace by byla ještě akceptovatelná, ale skutečnost bude horší než byly předpoklady, na nichž země stavěly své předvstupní ekonomické programy. Bude pomalejší ekonomický růst než očekávaly, bude současně nejméně stejně velký absolutní nárůst deficitů (setrvačnost většiny veřejných výdajů), relativně tedy dojde k prohloubení zadluženosti nových členských zemí. Není vyloučeno, že Maďarsko a Polsko mohou okolo roku 2006–08 dokonce atakovat 60 % HDP.

Na výdajové straně země visegradské čtyřky potřebují dohánět EU, proto musí výrazně investovat do infrastruktury, např. dopravní. Současně patří k zemím s rychle stárnoucí populací a s relativně vysokým standardem welfare statu. Trpí však poměrně vysokou nezaměstnaností a relativně nízkou mírou ekonomické participace.

Tabulka 2. Zaměstnanost mužů a žen ve věkových skupinách

Pramen: EC

Míra neoficiální (šedé) ekonomiky je dosti vysoká kvůli nižší daňové kultuře a vysokému nepřímému zdanění práce. Globální boj o investory a daňová konkurence tlačí Visegradskou čtyřku spíše ke snižování daňové zátěže ekonomik.

Graf 1. Celkové zdanění a ekonomická úroveň, vybrané země OECD, 2001

3. Jaká reforma není

Spolu s fiskálními opatřeními bohužel nedochází k žádným strukturálním reformám, kde přinejmenším reformy v penzijním a zdravotním systému jsou více než naléhavé, ale i fiskální administrativa nedoznala žádné modernizace. Nedochází k poklesu daňové kvóty, což by pro zemi, která chce dohánět vyspělejší integrační partnery bylo žádoucí. Byla propásnuta šance na sblížení sazeb DPH, byla propásnuta šance na zahájení procesu snižování daňového zatížení práce.

Tabulka 3. Podíl veřejných výdajů na starobní důchody na HDP v %

Pramen: Holzmann: Toward a Reformed and Coordinated Pension System in Europe: Rationale and Potential Structure - Lecture on Issues in Pension Reform, Berlin, September 26, 2003.

4. Reforma, jaká by měla být

Reforma představuje proces modernizace českého hospodářství a společnosti, jde o přizpůsobení systémů převážně financovaných z veřejných zdrojů měnící se realitě, jedná se tudíž o trvalý proces. Reforma ve všech svých opatřeních musí sledovat cíl dlouhodobě udržitelného obnovení fiskální rovnováhy. Měla by vést ke zvýšení účinnosti daňové soustavy cestou jejího zjednodušení a snížení podnětů k vyhýbání se oficiálnímu zaměstnávání a demotivujícímu zdanění PPO i PFO. Současně mít neustále na paměti potřebu zvyšování konkurenceschopnosti českých ekonomických subjektů vč. pracovní síly a omezování barier ekonomického růstu (reforma právního a institucionálního prostředí).

Nedílnou součástí musí být reforma jednotlivých subsystémů sociálního státu z nichž nevýznamnější je systém penzijní. Jednotlivá reformní opatření by se měla navzájem podporovat nikoliv neutralizovat. Inspiraci k jednotlivým opatřením není dobré omezovat na okruh stávajících členských zemích EU – většina těchto zemí je v procesu bolestivých reforem často méně pokročilá než některé země tzv. nových regionů. Měla by sledovat spíše pokles (určitě ne zvýšení) přerozdělení chceme-li dohánět vyspělejší partnery.

Graf 2. Sazba daně z příjmo právnických osob v zemích V4 v %

Zásadní reforma veřejných financí je nezbytným předpokladem zachování národohospodářské rovnováhy české ekonomiky. Obnovení rovnováhy nastane v každém případě. Je jen otázkou, zda to bude výsledek řízeného procesu z naší vlastní vůle, nebo zda to vzhledem k naši neschopnosti dosáhnout širokého společenského a politického konsensu provedou mezinárodní finanční trhy. Současný návrh reformy je nedostatečný, přesto její realizace je lepší než žádna reforma. Má-li být reforma úspěšná, pak se musí ve všech svých opatřeních orientovat především na odstranění barier ekonomického růstu a podporu legální ekonomické aktivity.

Jiří Rusnok, hlavní ekonom ING Česká a Slovenská Republika