přepisy přednášek

VYŠLO KNIŽNĚ:

Sborník č. 19 "Investiční pobídky"

0 stran, brožovaná vazba
vyšlo: červen 2002
cena: 70,- Kč

Problém investičních pobídek znám z konkrétní praktické zkušenosti hejtmana Středočeského kraje. Svou zkušenost chci demonstrovat částečně na příkladě Kladna, neboť odtud pocházím a znám situaci poměrně podrobně.

1. Ekonomická situace na Kladensku

Kladensko, stejně jako řada jiných částí ČR, bylo po r. 1989 nuceno přizpůsobit se novým podmínkám podnikatelského prostředí a zároveň vlivem útlumu hutního a důlního průmyslu hledat novou orientaci podnikatelského prostředí. Pro dokreslení uvádím, že jen v průběhu let 1990-96 opustilo práci v těchto oborech více jak 20 tisíc lidí, což je zhruba čtvrtina práce schopného obyvatelstva. Největší část odešla během 6 měsíců roku 1995. Šlo o hluboký zásah do struktury zaměstnanosti.

Město bylo kontaktováno řadou potenciálních investorů s žádostí o informaci, zda město má dostatek lokalit, kde by bylo možné investice do stavby nového podniku realizovat. Součástí poptávky investorů byla a je řada dalších informací - míra nezaměstnanosti, charakter vzdělanosti obyvatel, ochota pracovat ve směnném provozu, míra státních a lokálních daní, dostupný a vhodný pozemek a - co považuji v otázce pohledu na investiční pobídky za důležité - zda existuje cosi jako investiční pobídka neboli další řekněme zvýhodnění, které by ovlivnilo investora investici realizovat právě zde.

Tato poslední podmínka a skutečnost, že mezi sebou v tomto ohledu soupeří jak města a obce, tak i státy a velmi pravděpodobně to budou do budoucna i kraje, způsobuje tlak na vytváření nestandardních nebo lépe řečeno nadstandardních podmínek. Je zřejmé, že tato "soutěž" nevede a nemůže vést k ničemu dobrému, neboť vytváří nefér podmínky uvnitř trhu samotného už v tom, že prostě z důvodu politického rozhodnutí někdo zvýhodněn je a někdo není (nemluvě o otázce, proč jeden investor obdrží jinou míru podpory než druhý, třetí atd.).

Na příkladě Kladna lze uvést konkrétní zkušenosti, které jen dokreslí celý obraz investičních pobídek jako takových. Kladno, toto podle všech pravidel tzv. strukturálně postižené město,

• schválilo v územním plánu vznik průmyslové zóny,
• získalo finanční příspěvek státu na investice do infrastruktury,
• stát podpořil nemalou částkou vznik konkrétního počtu pracovních míst v jednotlivých firmám
• a tak dnešnímu dni už pracuje v nové průmyslové zóně více jak 1870 lidí.

Toto zní uchu každého starosty velmi lahodně. Jenže kdo by si snad myslel, že tímto - viděno úzkým spektrem kladenského pohledu na svět - úspěšným projektem, vyřešilo Kladno problémy, se velmi mýlí. Spíše jsem toho názoru, že je řada problémů mnohem více vysvlečena a mnohem více vidět.

2. Úskalí investičních pobídek

Vznik průmyslové zóny nepřinesl větší motivaci pracovat, kterou region nutně potřebuje. Naopak ukázal, že pracovní místa, na jejichž vytvoření dostala firma dotaci, je třeba obsadit lidmi přiváženými z Moravy a tento luxus by si jinak mohl investor dovolit. Další efekty, bohužel ne pozitivní, které pobídky přináší, je v podstatě uměle zhoršovaná konkurence schopnost ostatních firem a to v několika oblastech:

1. podpora vzniku pracovního místa zvedá v daném místě jednorázově a uměle nároky na mzdy u ostatních firem bez vazby na efektivitu jejich výkonu, neboť logicky dochází k "přetahování" schopných zaměstnanců ze stávajících firem,
2. ještě více se ukazuje skutečnost, že ač je v Kladně přibližně 10% míra nezaměstnanosti, je řada zaměstnavatelů nucena zaměstnávat zahraniční dělníky protože na trhu práce takováto síla není k dispozici,
3. pobídka zvýhodňuje konkurence schopnost firmy, která přichází do nějaké oblasti a znevýhodňuje firmu, která je ve stejném či podobném oboru už zaběhlá v jiné části republiky

Dalším nákladem a negativem pobídek je, i když ne často, velmi složité vymáhání pohledávek za firmou která obdržela pobídku a zkrachovala. Masivní nasazení pobídek povede pouze ke snaze firem využít momentální krátkodobé výhody dané konkrétní finanční pobídkou a zvláště pak ti investoři, jejichž hlavním předmětem činnosti je jakákoli forma automatizované linkové montážní výroby bez potřeby vazby na výzkum a vývoj, se tak jak se rychle v ČR objevili, tak i rychle zase zmizí.

Proto, když už tedy z rozhodnutí sněmovny mají pobídky existovat, bylo by dobré je orientovat na ty investory, kteří - zjednodušeně řečeno - sebou přinášejí vlastní potřebu dlouhodobé spolupráce a napojení na systém vzdělávání v ČR a to především na oblast výzkumu a vývoje. Současně je třeba zavést systém posuzování efektivity a hodnocení úspěšnosti investičních pobídek včetně posouzení faktoru, na nějž se občas zapomíná - produktivity práce.

Nejde o to zlehčovat řadu pozitivních věcí, které investiční pobídky přinesly. Nelze si však zastírat, že pobídky - ač znamenaly relativně rychlé řešení momentální situace - jsou drahé a to jak v okamžitém efektu tak i dlouhodobě. Systém investičních pobídek, který se stal hitem systému "podpor" v podstatě všech států Evropy, je spíše plavbou po povrchu problému skutečné podpory investic, nikoli jeho systémovým dlouhodobým řešením.

3. Závěr

Každý starosta či hejtman pokud pobídky budou existovat, udělá maximum pro jejich získaní právě do jemu funkčně svěřené oblasti. To však nic neříká o jejich principiální správnosti či nesprávnosti. Nejlepší a nejlevnější investiční pobídkou je:

• nízká daňová zátěž,
• k práci motivující sociální politika státu,
• kvalitní úroveň školství schopného pružně reagovat na potřeby trhu práce,
• a odstranění maximálního počtu regulačních opatření

Bohužel mnoho z toho, co jsem vyjmenoval, současná Česká republika postrádá.

Petr Bendl