přepisy přednášek

VYŠLO KNIŽNĚ:

Sborník č. 10 "Ekonomika, právo, politika"

103 stran, brožovaná vazba
vyšlo: březen 2001
cena: 70,- Kč

Pane předsedo, dámy a pánové,

děkuji za pozvánku. Prosím, abyste mé vystoupení brali za mé osobní stanovisko, nikoliv oficiální stanovisko vlády.

Zaměřím se zde na faktografii. Nechtěl bych zkoumat dopady dluhu na různé makroindikátory. Rád bych se soustředil na faktické příčiny toho, proč vzniká státní dluh a (na závěr) na určitá rizika, která nás čekají. Ta rizika jsou u nás do jisté míry podceňována možná i proto, že nejsou zcela známa.

x x x

Příčiny toho, proč a kdy začal narůstat státní dluh, jsou zřejmě všeobecně známy. Jsou to problémy deficitu veřejných financí a zejména vnější zadluženosti zviditelněné v roce 1997 a tehdejší způsoby jejich řešení. Takže se dostáváme do situace, která začíná nízkou úrovní státního dluhu (viz tabulka č. 1), ale tento dluh se permanentně zvyšuje. Hranice únosnosti, která je oficiálně uváděna kolem dvaceti procent, není podle mého názoru správná, protože jsou zde rizika, která tento vývoj zkomplikují. Zkomplikují to pro každého ministra financí, který bude od příštího roku vládnout. Ve srovnání s Maastrichtem je tu sice ještě velký rozdíl - tam je to třicet až čtyřicet bodů z hlediska zadluženosti. Nicméně uvědomíme-li si, že za poslední rok narostl veřejný dluh o jednadvacet procent, tak musíme říct, že trend je alarmující. Pravda, nejsou to jenom příčiny reálného zadlužení státu, ale do určité míry i důsledek zvyšující se transparentnosti veřejných rozpočtů. Nejde jen o nové problémy, ale jde i o odkrývání starých problémů, které jsou dnes vydávány v naprosté nahotě.

Bylo by naivní domnívat se, že tento nepříznivý trend je možné změnit z roku na rok. Myslím, že jedinou možností je urychleně stabilizovat stav, který zde je. Určitá rizika nepřímých závazků státu koncentrovaných dnes v Konsolidační bance a v oblasti již podepsaných a schválených garancí jsou velmi vysoká. Hovořit o snížení státního dluhu, o vyrovnaném státním rozpočtu, ve kterém by přitom byly zakomponovány splátky dluhu, se v nejbližší době nejeví reálné. Není to reálné, protože rozpočtová pravidla, která platí od letošního l. ledna, správně zahrnují do státního rozpočtu i státní aktiva i ztrátu Konsolidační banky. Jak tušíte, ztráta Konsolidační banky v nejbližších pěti - šesti letech bude poměrně výrazná.

Vývoj dluhové služby se sice nezdá až tak velký v porovnání s procentem, jaký tvořily výdaje na dluhovou službu v roce 1993. Tehdy to bylo 4,22 %, za rok 2000 pouze 2,75 %. Pochopitelně hraje roli - kromě objemu dluhu - také výše úrokových sazeb, která byla v počátku transformace mnohem vyšší.

x x x

Jaké byly příčiny vzniku dluhu? Já bych je velmi zjednodušil a rozdělil do tří skupin. První skupinu tvoří státní rozpočet a deficity, které vznikaly počínaje rokem 1996. Je to problém nejen rozpočtový, ale též politický. Myslím si, že na straně příjmů nastavená daňová soustava samovolně tenduje k poklesu kvóty. To je správné, ale na druhé straně v oblasti výdajů jsme tendovali úplně obráceně. Přitom celkové výdaje rozpočtu vzrostly od roku 1993 o 77 %, zatímco mandatorní výdaje o 122 %. To je hlavní příčina růstu deficitu veřejných rozpočtů. Co se týká toho, zda Ministerstvo financí správně nastavovalo příjmy rozpočtu, je třeba říci, že naše původní propočty byly většinou přesné, avšak ministr financí je ve vládě sám a je snaha, aby se odhad příjmů zvýšil, aby mohly být i vyšší výdaje. Konečně byla snaha zvýšit výběr daní, výrazně snížit daňové nedoplatky. Zde se bohužel přes dílčí úspěch některé představy ukázaly jako příliš ambiciózní. Tolik problematika státního rozpočtu.

Druhým podílníkem na tvorbě státního dluhu je Konsolidační banka. Víte, že Konsolidační banka začala být v deficitu roku 1996, kdy byl deficit 5 mld. Kč, v roce 1997 už 10,4 mld. Kč. Tehdy ještě byly tyto deficity součástí státního rozpočtu, od roku 1998 už tomu tak není. Rok 1998 byl financován emisí teprve v loňském roce, rok 1999 ještě dnes není dořešen, emise dluhopisů leží v Poslanecké sněmovně. Rok 2000 skončil deficitem 12,7 mld. Kč, ale část deficitu byla pokryta ze zdrojů FNM (asi 7 mld. Kč) a část z vlastních rezerv banky. Na krytí ztráty za rok 2000 emisí státních dluhopisů zbývá 3,7 mld. Kč.

Příčiny deficitu v Konsolidační bance jsou také dostatečně známy. Byla to snaha vlád řešit pomoc některým problémovým firmám jako Zetor, Tatra, Aero apod., dále tvorba opravných položek k nebonitním aktivům, která byla přijímána z komerčních bank v souvislosti s jejich přípravou na privatizaci. V podstatě tyto faktory v rozhodující míře ovlivnily ztrátu Konsolidační banky.

Třetím faktorem byla ad hoc rozhodnutí vlády, ale i Poslanecké sněmovny, protože ne ve všech případech šlo o vládní návrhy. Uvedu příklad dluhopisů na povodně v roce 1997 ve výši 5 mld. Kč, dluhopisy na řešení kosovské krize 2 mld. Kč, emise dluhopisů na kampeličky 6 mld. Kč, emise dluhopisů na řešení clearingového vztahu s Německem 4 mld. Kč. I toto jsou vlivy, které se promítly do státního dluhu a tento dluh ovlivnily.

x x x

Dovolte mi, abych se soustředil na další rizika, která nás čekají. Jsou to především závazky koncentrované v Konsolidační bance a zmíněné garance. Následující tabulka nám ukáže, že už dnes jsou nastartovány procesy, které si budou žádat nemalé prostředky z veřejných rozpočtů na krytí nákladů v Konsolidační bance (viz tabulka č. 2).

První řádek ukazuje, kolik to bude z FNM. Jestliže dotace z FNM do Konsolidační banky činila v minulém roce 6,1 mld. Kč, v letošním roce to bude 52,6 mld. Kč, v roce 2002 pak 19,6 mld. Kč, v roce 2003 15,3 mld. Kč a v roce 2004 4,1 mld. Kč. Čili za období 2001 až 2004 to bude víc jak 91 mld. Kč. To je jeden kanál veřejných rozpočtů. Druhým kanálem bude ztráta Konsolidační banky hrazená ze státního rozpočtu. V roce 2001 to je 39,8 mld. Kč, přičemž v tom je i 36 mld. Kč emitovaných dluhopisů za rok 1999. (Proto se v tisku objevují informace, že letos vláda skončí deficitem zhruba 90 mld. Kč. To je pravda, ale jsou v tom i tyto staré nevyřešené účty.) V letech 2002 až 2004 je akumulovaná ztráta za IPB v odhadované výši 75 mld. Kč. Zde mě, prosím, neberte za slovo, tyto údaje nejsou definitivně uzavřené. Zatím jiný údaj k dispozici není. Čili, když to shrnu, tak za léta 2001 až 2004 bude do Konsolidační banky směřovat 226 mld. Kč. Nebude proto jednoduché udržet veřejné finance.

Co se týče garancí, popisuje je další tabulka - č. 3.

Máme uzavřené garanční smlouvy různých typů řádově za více než 140 mld. Kč. Zhruba 89 mld. Kč garancí je rizikových. Tyto garance byly garantovány za subjekty, jejichž hospodaření nebylo dobré. Tam stát z titulu garancí platil a bude platit. To je příklad Českých drah v případě koridoru, kde vláda předpokládala, že se jedná o garanci podnikatelskému subjektu, na druhé straně je tam řada garancí, která souvisí s kofinancováním železniční a silniční infrastruktury. To jsou úvěry z Evropské investiční banky za výhodných úrokových podmínek s dlouhodobou splatností, ale tyto úvěry bude jednoznačně uhrazovat státní rozpočet. V řadě případů je navíc riziko úrokových sazeb a kurzů. Tyto problémy značně ovlivní další vývoj v oblasti veřejných rozpočtů.

Na závěr uvedu ještě dva problémy. Je to garance poskytnutá v roce 1997 ČNB, kdy to byly garance za aktiva komerčních bank, které začaly mít v té době značné problémy. Tato garance je dnes téměř zcela "odkryta" a je splatná v roce 2007. Abych to upřesnil, ČNB vytvářela opravné prostředky, řádově asi 12 mld. Kč, ale v souvislosti s nulovou variantou řešení česko - slovenských vztahů byly tyto prostředky použity na jiný účel, a tudíž je dnes tato garance zcela odkryta.

Konečně je tu problém tzv. Slovenské inkasní. Tato záležitost souvisí s privatizací ČSOB. Kdyby nebyly poskytnuty garance zhruba v rozsahu 25 mld. Kč, tak by ČSOB byla neprivatizovatelná. Tato garance je splatná v příštím roce, bude-li dodržena původní smlouva. V současné době probíhá ve Washingtonu, u Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic, rozhodčí řízení. Podle všech indicií bychom měli toto řízení vyhrát, druhá strana protahuje jednání a výsledek nebude dříve jak za rok a půl. Zatím je reálné prolongovat tu záruku a problém odsunout na pozdější dobu. Experti předpokládají, že pokud tento spor jednoznačně vyhrajeme, tak si druhá strana nedovolí tyto závazky neuhradit.

x x x

Státní dluh

Tabulka č. 1 Vývoj státního a veřejného dluhu

Tabulka č. 2 Odhady potřebných dotací z veřejných rozpočtů transformačním institucím pro správu nekvalitních aktiv v letech 2001-2004 v mld. Kč

Pramen: MF ČR

Pozn:

¹Tabulka nezahrnuje platební povinnosti FNM ČR ve výši 20 mld. Kč,splatné v r. 2003 mezi KOB a Komerční bankou a., s.

² Kumulace úhrady ztráty za r. 1999 a za r. 2000

³ Tabulka zohledňuje ztráty KOB z převzetí portfolia IPB ve středu intervalu odhadu nákladů této operace (celkem předpoklad 75 mld. Kč v letech 2002-2004).

Eduard Janota