přepisy přednášek

VYŠLO KNIŽNĚ:

Sborník č. 10 "Ekonomika, právo, politika"

103 stran, brožovaná vazba
vyšlo: březen 2001
cena: 70,- Kč

ČSÚ obdobně jako většina zemí EU, ale i mimoevropských, již dlouhodobě používá index počítaný podle Laspeyresova vzorce s obměnou váhového schématu v zhruba pětiletých obdobích. Tento typ indexu měří čistý cenový pohyb s vyloučením strukturálních vlivů.

Váhové schéma vychází ze zjišťování výdajů domácností, které jsou ve vybraných letech pro potřeby cenové statistiky zjišťovány s větší podrobností. Vzhledem k problémům v některých druzích výdajů a v některých skupinách domácností jsou data o spotřebě poměrně ve značné míře korigována na základě údajů z národních účtů.

Výběr cenových reprezentantů je záměrný a představuje cca 800 položek, které se nejvýznamněji podílí na výdajích v jednotlivých výdajových skupinách v členění podle klasifikace COICOP (klasifikace individuální spotřeby) obyvatelstva. Do výběru jsou zařazeny takové výrobky a služby, o nichž lze předpokládat, že vývoj jejich cen bude s dostatečnou přesností vystihovat průměrnou změnu cen všech výrobků příslušné skupiny, z nichž byly vybrány.

Ceny jsou zjišťovány v prodejnách a provozovnách služeb - přes 10 000 míst, které jsou vybrány s využitím cenzu prodejen provedeného v r. 1999. Výběr je zaměřen na běžná centra prodejů všech typů, včetně širokosortimentních prodejen (např. supermarkety) a prodejen se smíšeným sortimentem (např. hypermarkety).

Výsledkem je získání zhruba 90 tis. cen každý měsíc, což odpovídá mezinárodnímu standardu pro zemi velikosti ČR.

Důležitým požadavkem na měření inflace je rychlost publikování výsledků - kde 6. pracovní den po sledovaném měsíci, ve kterém ČSÚ publikuje údaje, je i v mezinárodním porovnání naprosto vyhovující.

Obdobně postupují i kolegové v zahraničí vzhledem k nutnosti srovnatelnosti výsledků a jejich transparentnosti, což dokládá striktně stanovená metodika výpočtu Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), platná pro země EU a kandidátské země, která se významněji neodlišuje od metodiky výpočtu národních CPI. Na samém počátku bylo rozhodnuto, že nebude z několika důvodů prozíravé vycházet z předpokladu, že by indexy HICP nahradily národní indexy CPI. Tyto indexy byly určeny hlavně k umožnění mezinárodních srovnání inflace v EU, což evidentně není účelem národních CPI. Jediné Lucembursko přijalo HICP za svůj národní CPI, ale v současné době již opět přešlo na dva indexy.Většina metodických a technických pravidel HICP se však používá i v národním indexu. Lze předpokládat, že se budou národní CPI a HICP postupně stále více sbližovat.

Vzhledem k významu CPI jak pro měření inflace, tak i pro potřeby sociální politiky, valorizace atd., je nutný celkový koncensus s metodikou výpočtu. Od počátku liberalizace cen a zahájení měsíčních výpočtů CPI pracuje při ČSÚ expertní skupina složená ze zástupců všech hlavních uživatelů ze státní správy, odborů, zájmových svazů, ale i výzkumných a vysokoškolských pracovišť. Metodika výpočtu indexu je trvale touto skupinou posuzována.

V případě našeho CPI jde o index na tzv. národním principu, t.j. založený na výdajích rezidentů a proto jej lze využít i pro kompenzační propočty. Harmonizovaný index, určený pro měření inflace na daném teritoriu zahrnuje i výdaje zahraničních návštěvníků, tedy koncept známý jako domácí. Tento koncept umožňuje bez duplicit agregovat indexy za seskupení, např. EU nebo EMU.

Druhým významnějším rozdílem mezi naším CPI a HISC je otázka zahrnování vývoje cen bydlení vlastníků svých obydlí.V našem indexu je toto tzv. inputované nájemné zahrnováno do CPI vzhledem k významu ve výdajích a vzhledem k potřebám statistiky národních účtů. Harmonizovaný index ceny bydlení vlastníků bytů nezahrnuje. Připravuje se však metodika zahrnování vývoje cen, ale pouze nových obydlí do HICP.

Po revizi CPI od ledna 2001 ČSÚ počítá kromě národního indexu i plně harmonizovaný index (HICP), který je podle harmonogramu pro kandidátské země pravidelně za každý měsíc zasílán Eurostatu a bude publikován spolu s HICP členských zemí EU vždy jednou za čtvrtletí.

Rozdíly v údajích mezi národním indexem a HICP za ČR v lednu až březnu t.r. jsou buď žádné nebo pouze ve výši 0,1 bodu, a to jak i u meziročního, tak i u meziměsíčního indexu, jak ukazuje následující přehled:

V lednu až březnu 2001 meziroční HICP dosahoval v ČR obdobné výše jako ve Španělsku a Irsku a o něco méně než v Portugalsku a Nizozemsku. Nejnižší byl ve Francii a Velké Británii. Průměrný index za Eurozónu činil 2,3.

HICP - stejný měsíc předchozího roku = 100

Česká republika z vybraných postkomunistických zemí měla za obdo

 bí let 1989 až 1999 druhou nejnižší inflaci, jak ukazuje následující přehled:

Indexy spotřebitelských cen vybraných zemí 1999/1989

Jednou z nejvýznamnějších a nejsložitějších otázek cenové statistiky je zohlednění změn kvality výrobků. Jde o zajištění měření cen na maximálně porovnatelných výrobcích při průběžné obměně sortimentu na trhu. S těmito skutečnostmi, které komplikují sledování vývoje cen se musí cenová statistika všude ve světě systematicky vyrovnávat. Proto jsou výrobky, na kterých se sleduje vývoj cen, podrobně charakterizovány užitnými a technickými parametry. Pak v případě, kdy přestaly být sledované výrobky reprezentativními, mohou být nahrazeny jinými kvalitativně porovnatelnými výrobky. V případě, že výrobek je kvalitativně odlišný je provedeno kvalitativní očišťování, t.j. eliminování změny kvality z cenového vývoje.

K zajištění sledování čistého cenového vývoje používá cenová statistika ve vazbě na typ záměn řadu metod v souladu s praktikami v zemích EU (např. překryvná metoda, řetězení, aplikace cenového vývoje příbuzné skupiny či výrobku, parametrické porovnání užitných a technických vlastností). V současné době se začíná i s uplatňováním regresní analýzy u vybraných sortimentů.

Složitost problematiky změn kvality výrobků při měření cenového vývoje je všeobecně známa a vždy byla a bude předmětem diskusí a kritik.

Objektivita měření cenového vývoje je v české cenové statistice pečlivě a průběžně sledována. Neméně podstatné je, aby používané metody měření inflace za ČR byly stejné jako v zemích EU, kam směřujeme.

Metodice výpočtu CPI je zejména vytýkána problematika zastarávaní vah. Udržování stálého váhového základu má i ryze praktické důvody vzhledem k obtížnosti a nákladnosti zjištění struktury spotřeby - náklady na revizi činí cca 3 mil Kč. Vypovídací schopnost výsledků je každoročně ověřována propočtem na tzv. běžných vahách za jednotlivé skupiny výdajů (tzv. paaschizace). Publikovaný meziroční cenový index za rok 1999 k r. 1998, který činil 102,1 po přepočtu na běžných vahách byl 101,9.

V současné době se ČSÚ zabývá koncepčním záměrem přejít obdobně jako je stanoveno pro HISC na každoroční obměnu vah, tzn. na "řetězový Laspeyresův index".

Obdobné diskuse probíhají i v řadě dalších zemí, kde pouze některé přešly na tuto metodiku i u národních CPI, např. Francie, Velká Británie a některé skandinávské země, zatím co většina zemí tuto změnu teprve zvažuje. Navrhovanou změnu je třeba dobře posoudit, neboť kromě předností působí i obtíže, zejména při porovnání údajů v delší časové řadě.

Kamil Kudlák, vrchní ředitel sekce průřezových statistik ČSÚ