Na této stránce najdete chronologicky řazené články představitelů a spolupracovníků CEPu, které vyšly v novinách a časopisech.
Chcete-li vyhledat články ke konkrétním problémům, využijte vyhledávací okénko "vyhledávání na serveru" v levé části této stránky.
předchozí | 27 | následující Jsou zobrazeny články 261-270 z celkových 774
"Nevím, proč se náckům říká ultrapravice, když to jsou přece národní socialisti, kterým nic na světě nevadí víc, než normální kapitalismus. Nesnáším přiblblé rasistické koženohlavce, nemám rád ani hloupé lidové rasistické předsudky, zásadně nepřesílám ani ty vtipy o cikánech, které jsou v jádru pravdivé. Mezi kapelami jsou různé vypatlané makovice, které zpívají fakt nesnesitelné hovadiny. Jedny se zeleným čírem na hlavě vášnivě vykřikují proti soukromým bankám a zvoleným parlamentům, jiné vyřvávají proti negrům a žlutým. Jsou to pitomci, které by rodiče měli vytahat za ušiska."
O kůrovci na Šumavě už bylo řečeno a napsáno mnohé. Současná eskalace sporu ovšem klade i některé otázky, které se vzdalují od černobílého uvažování ve stylu kácet/nekácet.
Dlouhodobá polemika v tomto zjitřeném okamžiku dějin Šumavy se vede o to, zda na území národního parku je kůrovcová kalamita kalamitou, nebo přirozenou etapou ve vývoji šumavských lesů, které máme ohromeně přihlížet. Patřím k těm, kteří dlouhodobě tvrdí - především na základě sledovaných výsledků - že nejde o přirozenou etapu. Kůrovce jsme totiž nechali nadměrně a úmyslně namnožit nikoliv v přirozeném pralese, ale v nepřirozených podmínkách hospodářského lesa, který je trvale závislý na lidských ochranných zásazích. V přirozených pralesích by se to kůrovci nejspíš v tomto rozsahu ani nepodařilo.
Aniž by si toho někdo všiml, nedávno uplynulo sto dní od nástupu Jana Stráského do funkce ředitele Národního parku Šumava. Sto dní je symbolická doba, po kterou obvykle média nekritizují člověka v nové funkci. V případě ředitele Stráského však žádných sto dní neplatilo.
Často se uvádí, že Washingtonský konsensus a "neoliberalismus" vedly v Latinské Americe k růstu chudoby, nerovnosti, nezaměstnanosti a neformální ekonomiky napříč celým kontinentem. Tato politika údajně prostřednictvím privatizace a volného obchodu obohatila několik málo lidí na úkor všech ostatních, zvýhodnila nadnárodní společnosti na úkor malých a středních domácích podniků a vedla k tomu, že latinskoamerické vlády daly přednost splácení dluhů před sociálními výdaji. Poměrně často se rovněž setkáme s názory, že reformy Washingtonského konsensu byly zemím vnuceny na základě systému "one size fits all" Spojenými státy americkými, Mezinárodním měnovým fondem, Světovou bankou a prezidenty, kteří uplatňovali nedemokratické metody vlády. Jako ukázkový příklad selhání této rozvojové strategie bývá uváděna Argentina, která na přelomu let 2001 a 2002 zbankrotovala.
Evropská dluhová krize vrátila do módy slovo konkurenceschopnost. Hlavní roli hraje na vyjednávání české vlády o státním rozpočtu i na krizovém summitu eurozóny. V obou případech se vytváří zdání, že je to statek, který se dá snadno koupit. Stačí jen do ekonomiky nalít dost velký balík peněz, a vypadnou z ní žádané a přitažlivé nápady, zboží nebo služby. Je to falešná iluze ospravedlňující rozhazování miliard.
Nastal čas k zásadnější úpravě systému stavebního spoření. Stát platí příliš a na obzoru se rýsuje problém s likviditou
Již několik týdnů pobývá v haagském vězení bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladič, přezdívaný pro svou krvavost "Řezník". Velel řadě bojových operací, nese vysokou odpovědnost za jejich důsledky, za smrt mnoha lidí. Plně to platí i o masakru v muslimské enklávě Srebrenica v létě roku 1995. Jeho provinění je tím vyšší, že tu bylo chladnokrevně pozabíjeno několik tisíc bezbranných civilistů. Potud je vše zcela jasné. Ale jakmile se začne zacházet do podrobností, vyvstává řada souvislostí, které ukazují na složitější okolnosti tragédie.
Poslanci nedávno schválili další z již nespočitatelného množství zákonných novel. Tentokráte byla na řadě novela zákona o ochraně ovzduší.
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |