přepisy přednášek

VYŠLO KNIŽNĚ:

Sborník č. 29 "Daňová konkurence"

88 stran, brožovaná vazba
vyšlo: leden 2004
cena: 70,- Kč

Důvodů pro to, aby Česká republika usilovala o zavedení rovné daně je stále více. Vedle důvodů ekonomických i politických hraje roli i fakt, že o jejím zavedení nyní uvažuje Slovenská republika.

1. Slovenská inspirace

Připomněl bych své vystoupení na toto téma před dvěma lety, které jsem zahajoval tabulkou s výjimečnými režimy v české dani z příjmu. Tehdy jsem jich napočítal 128. Podle údajů zde uvedených slovenským ministrem financí jich na Slovensku je 212. Nemám bohužel současný český stav výjimečných režimů daně z příjmu, ale je jisté, že jsme dělali vše proto, abychom se slovenskému stavu přiblížili. I toto je rostoucí důvod, abychom zde o rovné dani uvažovali.

Připomněl bych námi vypočtený návrh na vhodné sazby a vhodnou výši nezdanitelného minima rovné daně pro Českou republiku. Navrhovali jsme 15 % jednotnou sazbu pro všechny druhy příjmů a pro všechny druhy osob a rovněž 15 % DPH. Nezdanitelné minimum pro fyzické osoby ve výši 6000 korun. Slovensko se vydává cestou k jednotné sazbě 20 % a k logicky vyššímu nezdanitelnému minimu ve výši přibližně 7000 korun měsíčně.

2. Daňová optimalizace je business

Daňová optimalizace a daňový únik je v ČR také business. Jinými slovy se jedná o aktivitu, ve které jsou výnosy v daném případě ušetřená výše daně a náklady v daném případě náklady na poradce, na partnera a náklady na riziko, že daňový únik bude neúspěšný a bude nutné zaplatit v plné výši či s penálem.

Rovná daň, jak je navrhována na Slovensku a jak byla navrhována v České republice, je jedinou možnou snahou, jak tento business učinit nevýhodným. Je jediným způsobem, jak snížit výnos sníženou sazbou, jak zvýšit náklady zjednodušeným systémem, který je snadno kontrolovatelný a kde lze snadno odhalit pokus o tzv. bílou daňovou optimalizaci či o černý daňový únik.

Když jsem si četl důvodovou zprávu slovenského návrhu, našel jsem stať, kterou jsme v ČR zatím neuváděli a kterou považuji za velký přínos slovenského návrhu. Stať hovoří o podnikatelské morálce. Říká, že v podmínkách složitých daní a kde daňové optimalizace jsou významným businessem se v zásadě tento business legitimizuje, popularizuje a roste tolerance k takovémuto chování.

Rovná daň je příležitostí do tohoto businessu přinést pokus o změnu této pokřivené morálky, pokus při kterém by mohlo začít být normální a čestné daně platit, vytvořit atmosféru, ve které by se lidé nepokoušeli dělat business, který, když nic nevynáší, nedává ani žádný smysl. Nejenom ekonomický efekt, ale i tento morální efekt je reálným přínosem pro rozvoj české či slovenské ekonomiky.

3. Zrcadlo slovenské reformy

Neodpustím si nastavit zrcadlo slovenské reformy našim českým reformám, kterým se dle mého názoru neoprávněně říká reformy. Nejsou to žádné reformy, nesplňují ty nejjednodušší atributy reforem, nenavrhují se provádět vcelku, ale zejména nepřinášejí žádnou novou motivaci, neobsahují vůbec žádný růstový impuls. Slovenská reforma všechny tyto atributy obsahuje.

Je nepochybné, že takto pojatá rovná daň povede k radikálnímu snížení daňových úniků, povede k trvalému přílivu zahraničních investic a logicky povede i k rozvoji domácích aktivit, v tomto případě slovenských podnikatelských subjektů. Toto všechno splňuje rovná daň, pokud bude jako součást celkové daňové reformy na Slovensku zavedena. U nás se naopak pozvolna prosazuje zvyšování jednotlivých daní nebo nejrůznější úsporná opatření, což žádný prorůstový efekt a žádný motivační efekt nepřináší.

4. Odhady rozpočtových příjmů

Polemizoval bych pouze s odhady rozpočtových dopadů, to znamená důsledky –2,5 až 9,3 miliardy korun do státního rozpočtu SR. Nezpochybňuji, že se jedná o odhady správně přepočtené. Moje polemika spočívá v tom, že jsme-li přesvědčeni, že takováto reforma je skutečně silným prorůstovým impulsem, odvážil bych se polemizovat s tím, zda-li 20 % sazba a 7000 odpočitatelná položka je v tomto smyslu správně navržena, zda není málo odvážná.

Zda se příliš nevychází ze statických odhadů, jinak řečeno ze současného stavu, a sází se nedostatečně na očekávaný růstový efekt ve všech faktorech, které jsem uvedl. Bylo by odvážnější jít o několik bodů níže proto, že prorůstový efekt by byl jistější a větší. Myslím si, že by bylo možné nést větší riziko případného záporného efektu na bilanci státního rozpočtu SR, přičemž kdyby nastal, považoval bych ho za dobrou investici do rozvoje slovenské ekonomiky a spoléhal bych na to, že v několika příštích letech by musel být plně vykompenzován růstem a pozitivní bilancí státního rozpočtu.

5. Slovensko – daňový ráj EU?

Všechny reformy, které Slovensko navrhuje ve svém programovém prohlášení, jsou v souladu s EU. V ČR jsou často antireformy zaklínány požadavky EU a když něco rozumného lze prosadit a je v souladu s EU, odvozuji z toho, že není nezbytné činit nerozumné kroky, jako se tomu děje v ČR. Slovenské reformy si kladou za cíl splnit maastrichtské kritérium, tzn. 3% podílu deficitu veřejných financí na HDP, zatímco ty české se k němu pokouší alespoň přiblížit.

Slovenská republika rozhodně kráčí směrem, kdy její daňový a regulační systém z ní učiní jedno z nejpříznivějších míst budoucí EU k rozvoji podnikání. Subjekty zaregistrované na Slovensku budou zatíženy jednoduchými, nízkými a snadno kontrolovatelnými daněmi. Tímto se SR významně odliší od zemí s jinými daňovými systémy a bohužel i od ČR v její dnešní podobě.

Nejen v EU, ale i v celým globalizujícím se světě daňové a regulační systémy významnou mírou předurčují úspěšnost podnikatelských subjektů a občanů z příslušné země v celosvětové konkurenci. Slováci tímto krokem chtějí umožnit úspěch slovenských podniků a slovenských občanů na trhu EU i na trhu celosvětovém. Podobný osvícený přístup, který by dal šanci českým podnikatelským subjektům a českým občanům bohužel nejen neexistuje, ale není ani v dohledu.

Podstatná část české vládnoucí politické reprezentace stále tvrdí to - co jsem s údivem slyšel v Parlamentu před dvěma roky - že hypotéza ODS o existenci souvislosti mezi rozvojem ekonomiky a výší daní byla dávno odhalena jako lživá. Dokud v ČR budou lidé, kteří budou věřit této strašné nepravdě a budou ji dokonce veřejně hlásat, nebudou mít české podniky a čeští občané velkou šanci v takové konkurenci uspět. Pokud se ovšem nezaregistrují na Slovensku.

6. Závěr

Před dvěma roky příklady jako Estonsko, Rusko, Nový Zéland, Irsko pro vážnou diskusi o rovné dani v ČR nestačily. Byli jsme tehdy zesměšňováni, v novinách byly vydávány diletantské články, které se pokoušely veřejnosti vnutit teorii, že rovná daň - jak ji připravila ODS - je něco podezřelého, špatného a nefunkčního. Kdo by to bral vážně, když to nikdo nikde nedělá. Nyní by tato diskuse po slovenském návrhu rovné daně mohla být snazší.

Vlastimil Tlustý, ministr