přepisy přednášek

VYŠLO KNIŽNĚ:

Sborník č. 16 "Možnosti měnové politiky a příchod eura"

0 stran, brožovaná vazba
vyšlo: duben 2002
cena: 50,- Kč

Zavedení jednotní měny euro bývá často označováno za největší finanční transakci v dějinách, což není vůbec nadsázka. Z minulosti jsou sice známy měnové unie mezi několika státy, ale nikdy v historii nedošlo k situaci, aby byla zavedena jedna měna pro více než 300 milionů lidí a pro transakce takového ekonomického významu, jakými transakce v eurech nepochybně jsou. Jen pro ilustraci. Měřeno dopadem na kapitálové trhy, jsou v eurech obchodovány tituly v celkové hodnotě šesti trilionů dolarů, což představuje druhý největší objem kapitálového trhu na světě po Spojených státech amerických ( 12 trilionů USD ) a před Japonskem ( 4, 5 trilionů USD [1]. Zavedení jednotné měny euro znamená tedy nejen vznik největší měnové oblasti na světě a druhého největšího kapitálového trhu, ale také zásadní zlom v rozložení světových finančních trhů, a to do třech klíčových oblastí - trhu dolarového, jenového a eurového. Soutěžení mezi těmito třemi oblastmi bude nepochybně určujícím faktorem vývoje finančních trhů počátku našeho tisíciletí.

Česko sice není členem měnové unie a euro není naše měna, ale z ohledem na vysokou hospodářskou angažovanost s EU a se zeměmi eurozóny má pro nás euro značný význam. Takoví ukazatelé jako objem zahraničního obchodu s eurozónou, objem devizových rezerv ČNB v eurech či objem devizových transakcích v evropské měně naznačují, že euro zaujímá v našich devizových pozicích asi 60 % podíl. Právě díky tak vysoké angažovanosti eura v české ekonomice je naše měna v podstatě s eurem neformálně svázána. Praktickým důkazem této skutečnosti je vliv kursu eura a dolaru na kurs dolaru k naší měně.

Ke konci roku 2001 představovaly v českém pohraničí hotovostní platby v ekvivalentu eura, čili zejména v německých markách, asi 80 % všech hotovostních devizových plateb. Po 1. lednu 2002 je tedy euro určitě po koruně druhým platidlem v Česku. Kdy bude naším prvním platidlem je těžko říci. Předně musíme být členy EU. Pokud by následně Česko splnilo všechny maastrichtská kritéria, pak by bylo do měnové unie zapojeno. Zapojení do měnové unie je dnes součástí acquis communautaire, tedy objemu právních předpisů EU, který musíme přijmout v souvislosti s naším vstupem do EU. Vyhradit si vstup do měnové unie tak, jak to učinily Dánsko a Velká Británie, bylo možné jen při sjednání Smlouvy o EU v roce 1992.

Podle jednoho z maastrichtských konvergenčních kritérií musí být uchazeč o vstup do třetí etapy evropské měnové unie nejméně dva roky účastníky Evropského měnového systému. Tuto podmínku by vzhledem ke stabilitě kursu naší měny k euru nebylo patrně obtížné splnit. Je ovšem třeba splnit i další maastrichtská kritéria. V současné době má Česko největší problém s deficitem veřejných rozpočtů, který v roce 2001 příslušné maastrichtské kritérium 3 % přesáhl více než dvojnásobně [2]. Zapojení Česka do měnové unie už dva roky po předpokládaném vstupu naší země do EU v roce 2004 nepovažuji za možné. Za hranici optimismu pro vstup do měnové unie lze dle mého názoru pokládat rok 2008 - 2010, za předpokladu, že budou splněna nejen veškerá nominální kritéria konvergence, ale i kritéria reálná, a to v ekonomickém i v právním smyslu.

CELÝ TEXT ZDE

Michal Tomášek