ENEN CZE
===

publikace

obálka publikace CEP: Sborník č. 16 "Možnosti měnové politiky a příchod eura"

0 stran, brožovaná vazba
vyšlo: duben 2002
cena: 50,- Kč

stáhnout


"Euro-měnový" sborník Centra pro ekonomiku a politiku č. 16/2002, který čtenář dostává do rukou, spojuje texty ze dvou seminářů: "Možnosti a omezení měnové politiky" z 22. října 2001 a "Kdy má ČR začít přistupovat k euru?" z 28. ledna 2002. Protože na přelomu roku došlo k definitivnímu zániku jedenácti národních měn a nastoupilo euro nejen pro bezhotovostní, ale i pro hotovostní platby, je do sborníku zahrnuta příloha věnovaná euru.

Říjnový seminář byl věnován možnostem a omezením, před nimiž stojí Česká národní banka při provádění měnové politiky. Spíše obecný příspěvek o vztahu měnové rozpočtové politiky pronesl někdejší náměstek ministra financí Tomáš Potměšil.

Člen bankovní rady ČNB Luděk Niedermayer zdůraznil omezení v oblasti režimu měnové politiky, implementace měnové politiky i nejistoty v poznání ekonomiky. Konstatování, že neznáme přesnou vzdálenost reálné ekonomiky od potenciálu, je jistě správné. Bylo by však zajímavé znát model výpočtu "output gapu", který ČNB používá ve své měnové politice.

Kritickou analýzu měnové politiky ČNB přednesl Vladimír Tomšík z Newton Holding, který upozornil na rozpor prognóz a skutečné inflace, cílů a skutečné inflace a úskalí inflačních cílů let 2002-2005. Zvláštní pozornost věnoval transmisnímu mechanismu a rizikům inflačního cílení. U režimu inflačního cílení nejsou podle autora jasná zprostředkující kritéria a vztah mezi nástroji měnové politiky a inflací připomíná "černou skřínku".

Lednový seminář "Kdy má Česká republika začít usilovat o přistoupení k euro" se konal v měsíci úplného zavedení nové evropské měny. Viceguvernér ČNB Oldřich Dědek se přihlásil k názoru, že euro by bylo dobré zavést spíše dříve než později. Za největší přínos vstupu do EMU považuje odstranění finanční nestability a tlak na vyhovění maastrichtským kritériím pro inflaci a konsolidaci veřejných financí.

Michal Tomášek z Komerční banky vnesl na seminář právní pohled, když provedl právní výklad hospodářské a měnové konvergence, zkoumal reálná právní kritéria (základní svobody - volný pohyb kapitálu, služeb a pracovníků - i institucionální ustanovení). Zapojení Česka do měnové unie už za dva roky po předpokládaném vstupu země do EU v roce 2004 není podle autora realistické. Pravděpodobnější jsou léta 2008-2010.

Petr Mach z Centra pro ekonomiku a politiku upozornil na rizika společné měny pro stávající členy i kandidátské země, především na náklady zafixovaných směnných poměrů. Cenný je autorův postřeh, že Finsko – ačkoli na začátku 90. let nemuselo řešit problém přechodu centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní – zažilo díky rozpadu ruského trhu razantní propad HDP, ne nepodobný našemu. Přizpůsobení však bylo tlumeno "léčivou depreciací" finské marky, s eurem by to proběhlo podstatně dramatičtěji.

Nová evropská měna je právem středem pozornosti ekonomických analytiků u nás i ve světě. Otázku, zda je EMU optimální měnovou zónou ve smyslu Mundellovy teorie, si budou klást ekonomové i v budoucnu. Zatím se nezdá, že by se tržní prostor Evropské měnové unie vyznačoval mírou mobility a pružnosti, jaká existuje např. ve Spojených státech. Pokud sborník CEPu přispěje k tomu, že budeme osudy eura pozorněji sledovat, splní svůj účel.

Václav Klaus

V Praze, 7. března 2002

---
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2018
design, kód: Jan Holpuch nejml.
RSS 2.0 RSS ­