Na této stránce najdete chronologicky řazené články představitelů a spolupracovníků CEPu, které vyšly v novinách a časopisech.
Chcete-li vyhledat články ke konkrétním problémům, využijte vyhledávací okénko "vyhledávání na serveru" v levé části této stránky.
předchozí | 45 | následující Jsou zobrazeny články 441-450 z celkových 774
Mám vizi České republiky jako země s nízkými daněmi. Byl bych pro, aby odpovědnost za zdraví, zabezpečení na stáří, vzdělávání i kulturu byla ponechána na jednotlivcích. nebo abychom se tomuto ideálu alespoň o kousíček přiblížili a příští rok slavili den daňové svobody o kousíček dříve.
Nikdo po nás nechce, abychom měli jeden extra zákon zabývající se výhradně diskriminací ve všech jejích souvislostech. To už je až specificky český ideologicky podmíněný přídavek, při jehož prosazování se kdosi pokrytecky schovává za EU. V této souvislosti nelze necitovat Václava Klause, který k tomu napsal, že antidiskriminační zákon je "ve své podstatě spíše jakousi naučnou antidiskriminační příručkou, shrnující obsah dalších zákonů a mající cíl především ideologický a nikoli právní. K tomu však zákony určeny nejsou. Ty jsou určeny k tomu, aby přesně stanovily práva a povinnosti, nikoli k šíření osvěty." A já k tomu dodávám, že ve vydání antidiskriminační příručky nikdo nikomu nebrání.
Koruna je dobrou měnou. Každý člověk má samozřejmě jiný poměr nákladů a výhod zavedení eura. Ekonom by ale měl vidět víc, než jen úsporu transakčních nákladů. Po zvážení všech hledisek říkám odpovědně, že euro pro nás není výhodné.
Má návrh francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho na dočasné nevybírání DPH z benzínu hlavu a patu? Pomůže případné snížení daně skutečně snížit cenu benzínu a nafty? Mělo by smysl snižovat daň, pokud cena ropy dál poroste? Jaká cena ropy je pro lidi a ekonomiku ještě únosná?
Aniž si to dostatečně uvědomujeme, náš každodenní život je z nemalé části přímo či zprostředkovaně regulován evropským právem. Vše nasvědčuje tomu, že regulace na úrovni Evropské unie bude do budoucna nadále narůstat. "Acquis communautaire" totiž trvale nabývá na objemu a zaujímá stále významnější místo v systému právní regulace platném na území členských států EU.Jeho skutečný rozsah a politické důsledky vnímají nemnozí z nás.
Do nepříliš intenzivní veřejné debaty o Lisabonské smlouvě se prozatím zapojovali spíše ekonomové a politologové než právníci. Ne, že by tím kvalita této debaty nějak dramaticky utrpěla; byly v ní diskutovány téměř všechny zásadní změny obsažené ve Smlouvě, přičemž tyto změny jsou koneckonců primárně tématem politickým.
Je jisté, že snížení spotřební daně by mohlo vyvolat obavy z výpadku na příjmové straně státního rozpočtu (z každého litru benzínu dostává stát asi 15 Kč). Dá se ale předpokládat, že snížení sazby by nesnížilo příjmy státního rozpočtu, protože u benzínu funguje dobře daňová konkurence. Každý Rakušan či Němec přijíždějící do Čech si raději (pokud laciněji) natankuje až u nás. Daně tak zaplatí naší vládě a ne vládám svým.
Státní zdravotní solidarita prostřednictvím veřejných zdravotních pojišťoven je bohužel ve skutečnosti tak trochu parodií na princip pojistné ochrany těch, které postihne životní tragédie a je nutné financovat jejich drahou léčbu. Aby pojišťovací systém efektivně splňoval tuto úlohu opory jednotlivce před nešťastnou životní událostí, musí mít v sobě principiálně zabudovány instrumenty proti nejzávažnějšímu zneužívaní v podobě morálního hazardérství a černého pasažérství.
Ne všechny důsledky můžeme dnes dohlédnout. Při důkladném seznámení s textem reformní smlouvy bychom však už nyní měli být schopni odpovědět na otázku, zda Česká republika zůstane suverénním státem nebo zda se stane evropskou spolkovou zemí či unijním departementem.
Že Antidiskriminační zákon musíme schválit kvůli EU? Čeho se máme bát? Pokuty od Evropské unie? Posměchu osvícených elit, oklešťujících svobodný národní život ideologií politické korektnosti? Nebo snad Tomáš Němeček větří ještě něco zlověstnějšího než společenskou ostrakizaci "disidentů", jinak též osob užívajících zdravý rozum, v této postdemokratické době?
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |