V souvislosti s reformními procesy v českém zdravotnictví je nezbytné neustále otevírat témata, která jsou pro hodně lidí z důvodů falešných a populistických předsudků o "bezplatném" zdravotnictví stále jakési tabu. Je to o to těžší, když je dokonce jen malicherná transformace nemocnic na akciové společnosti považována za cestu k "sobeckým a bezohledným" buržoazním poměrům v našem zdravotnictví. V logice téhle věci by ale všichni odpůrci podnikatelských forem ve zdravotnictví měli důsledně požadovat transformaci například všech výrobců a obchodníků s potravinami z obchodních společností na obecně prospěšné společnosti…
Je až neuvěřitelné, jak je strach před "špinavým" obchodem ve zdravotnictví přiživován těmi, komu ve skutečnosti o pojišťovací solidaritu mezi zdravými a nemocnými vůbec nejde. Jde jen o populistické vyvolávání strachu mezi lidmi. Právě díky chiméře "vše pro všechny zdarma" dochází k perverzi rovné solidarity ve prospěch protekcionismu rovnějších a všudypřítomnému korupčnímu jednání. Dále dochází k přenášení nákladů těch, co zneužívají státní pseudosolidarity, na ty, kteří se ke svému zdraví chovají odpovědně a neumějí se vzhledem ke svým životním postojům pohybovat v netransparentním rybníku plném kalného bahna.
Státní zdravotní solidarita prostřednictvím veřejných zdravotních pojišťoven je bohužel ve skutečnosti tak trochu parodií na princip pojistné ochrany těch, které postihne životní tragédie a je nutné financovat jejich drahou léčbu. Aby pojišťovací systém efektivně splňoval tuto úlohu opory jednotlivce před nešťastnou životní událostí, musí mít v sobě principiálně zabudovány instrumenty proti nejzávažnějšímu zneužívaní v podobě morálního hazardérství a černého pasažérství. Pokud tomu tak není, systém musí logicky zvrhnout a stane se nástrojem zneužívání a relativního vytlačování solidarity s potřebnými ve prospěch parazitování a zbavování se odpovědnosti za své zdraví.
Ukažme si to na několika společensky citlivých příkladech. Výše zdravotního pojistného je vyměřována procentní částí z hrubého výdělku. Tento odvod je však spíše zdravotní daní, z které se má financovat populistická politika "bezplatného" zdravotnictví. Takto vyměřené pojistné neodráží rizikovost povolání a osobní motivace jednotlivců ke zdravému životnímu stylu. Neviditelné ekonomické důsledky jsou společensky tragické. Vyšší rizikovost povolání není dostatečně objektivně zahrnutá v cenách konečných produktů, což má za následek relativně menší motivaci zaměstnavatelů k větším investicím do zabezpečení pracovišť.
Ve společnosti je také mnohem více lidí, kteří si například ve větší než rozumné míře pletou dýchací trubici s továrním komínem a játra s destilárnou alkoholu. Ve zdravém pojišťovacím systému by ti neodpovědní měli být malusováni a odpovědní bonusováni. V opačném případě to vede k pokrouceným motivacím pojištěnců a též třeba i státu. Vzpomeňme třeba jen na vysloveně perverzní analýzu výnosu ze spotřební daně z tabáku oproti nákladům na léčbu rakoviny plic.
Potenciálním zneuživatel zdravotního systému je tedy každý morálně hazardující free rider, jehož "svobodná" jízda by měla být svobodnou jen do té míry, dokud bere odpovědně v úvahu rizikovost a případné finanční náklady svého počínání. To si bohužel často neuvědomují třeba i ti free riders co se oddávají společensky bezohledným sjezdům po neznačených a nebezpečných sjezdovkách s tím, že se o ně pečovatelský stát přeci vždy postará…
…Pokud se o ně totiž "bezplatně" skutečně postará, tak je to v konečném důsledku na úkor těch co tu pomoc skutečně potřebují a nemohli své životní tragédii objektivně předejít. Lékaři tak díky tomu musejí relativně více "hasit" požáry a méně se věnovat prevenci. Též investice ve zdravotnictví jsou díky tomu v rámci omezeného rozpočtu logicky více orientovány "hasícím" směrem a nikoliv preventivním.
Proto si přejme, ať je v našem zdravotnictví postupně co nejvíce soukromých pojišťoven, které budou mít motivaci ve spolupráci s lékaři k nastolení normálních a svobodných poměrů. Tedy takových, kde středobodem všeho nebude anonymní a neodpovědný pacient, ale sebevědomý a odpovědný klient.
Ekonom, externí pedagog na VŠE
|
|
Vytisknout článek | Odeslat článek emailem |
28.05.2008 18:27 | těch solidních argumentů pro tu moc... (Totedyne)
|
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |