Na této stránce najdete chronologicky řazené články představitelů a spolupracovníků CEPu, které vyšly v novinách a časopisech.
Chcete-li vyhledat články ke konkrétním problémům, využijte vyhledávací okénko "vyhledávání na serveru" v levé části této stránky.
předchozí | 44 | následující Jsou zobrazeny články 431-440 z celkových 774
Můj příspěvek je reakcí na článek Martina Jahna "Desetkrát ano pro přijetí eura". Jahn se na euro dívá spíše jako obchodník než jako ekonom. V podstatě říká, že posilující koruna poškozuje české exportéry a tím "samozřejmě" i českou ekonomiku. Tak samozřejmé to ale není.
CEP nabízí od července pololetní předplatné ve výši 330 Kč (pro studenty 165)
V důsledku současného prudkého posilování koruny se opět častěji ozývají hlasy, že by se s tím "mělo něco dělat". Obvykle se takto vyjadřují zástupci exportérů. Včera i předseda ČSSD Jiří Paroubek ("Koruna svírá podniky v kleštích", HN 30.6.08). Já naopak tvrdím: Nechme korunu být!
Protesty proti ceně ropy, které v poslední době rozpoutali španělští rybáři a zhýčkalí francouzští řidiči, jsou neoprávněné. Stejně jako vláda nemůže za to, že prší nebo svítí slunce, nemůže ani za vysokou cenu ropy. Volání po dotacích věc neřeší. Nepřijatelné je, když se kvůli drahému benzínu blokuje zásobování potravinami.
Francie, Holandsko a nakonec Irsko. Všechny tyto tři země patří mezi ty, které media ráda prohlašují za "pro-evropské". Všechny byly považovány za typické evropské země, demokratické, ekonomicky i sociálně vyvinuté, země tvořící jádro společenství evropských národů. Přesto jejich vlády nedokázaly přesvědčit své občany o tom, že to, co pro ně spolu se svými partnery, Evropskou komisí a vládami partnerských zemí připravily, je v jejich zájmu.
Irské referendum o smlouvě z Nice se stalo názorným příkladem úrovně celé debaty kolem kvality i kvantity evropského integračního procesu. Na kampani, která ho provázela, i na interpretaci výsledků lze dokladovat všechny hlavní sporné prvky jak současného etatizujícího trendu uvnitř Evropské unie, tak i procesu rozšíření.
Dnes by se každý už jen zasmál, kdyby si vzpomněl na historku z roku 2003, kdy tehdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda posílal prezidenta republiky Václava Klause zpět do školních lavic, aby se tam prezident doučil, že vstupem do EU přece nemůže být připraveni o vůbec žádný díl státní suverenity. Dnes je jasné i Svobodovi i komukoli jinému, že plně suverénním státem už nejsme. Což se pozná mimo jiné tak, že náš parament svůj názor nevyjadřuje hlasováním ale povzdechem, vtěleným do rázných a rozhodných vět doprovodného usnesení.
Zajímavým zákoutím ekonomie je zkoumání utváření norem. Ekonomie může odpovídat na otázku proč nosíme do práce kravaty, proč má kreditní karta výšku právě 53,98 mm nebo proč je mp3 nejrozšířenějším formátem digitálního záznamu zvuku. Zatímco zákony jsou z moci státu uvaleny na všechny lidi a musíme je respektovat i když se nám nelíbí, normy si osvojujeme dobrovolně, protože je to výhodné.
Vláda České republiky schválila 21. května 2008 výdaj 532 711 000 Kč z peněz daňových poplatníků na přípravu české účasti na světové výstavě EXPO 2010 v čínské Šanghaji. Vláda přitom zřejmě zapomněla na své odhodlání snižovat rozpočtový deficit.
Optimistické představy o důležitosti a politickém vlivu českého předsednictví Evropské unie se nedávno rozplynuly nečekaným rozhodnutím Evropské unie vytvořit na tři příští období předsednický triumvirát, representovaný Českou republikou spolu se Švédskem a zkušenou Francií. To aby těm mladším a nezkušeným mohla Francie vždy poradit jak na to. Také asi proto, aby tu unii někdo z mladších a nezkušených nějakým nedopatřením nerozpustil.
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |