Na této stránce najdete chronologicky řazené články představitelů a spolupracovníků CEPu, které vyšly v novinách a časopisech.
Chcete-li vyhledat články ke konkrétním problémům, využijte vyhledávací okénko "vyhledávání na serveru" v levé části této stránky.
předchozí | 39 | následující Jsou zobrazeny články 381-390 z celkových 774
The long and successful process of European integration encountered, in the mid - 1980th, a qualitatively new stage. The period of common market creation has been after the Maastricht treaty (1992) replaced by the process of political unification in the new order: one currency area, one economical entity (Union with an economic government), one political entity (Union with one foreign policy and an obvious political government.)
Co se týče budoucího počasí, často podléháme hrůzostrašným zkazkám, které jakoby vypadly z hollywoodských filmů. Podle nich se části Antarktidy sesunou do moře, dramaticky se zvedne hladina oceánů, zasáhnou nás ničivé hurikány a nakonec se zastaví se Golfský proud, což Evropu uvrhne do mrazu. Naplní se scénáře "konce světa", nebo jsou podobné obavy zbytečné?
Již delší dobu se hovoří o potřebě zavést mechanismy vnitrostátní parlamentní kontroly exekutivy při rozhodování v rámci institucí EU, zejména pak v souvislosti s Lisabonskou smlouvou. Její vstup v platnost by mimo jiné přinesl široké spektrum možností dalšího posilování EU bez nutnosti klasických změn smluv vyžadujících ratifikaci; souhlas členských států by byl v mnoha případech vyjádřen pouhým přivolením jejich zástupců v Evropské radě, resp. Radě EU.
Návrh zavést na národní úrovni a dokonce v celoevropském rozměru šrotovné je klasickou ukázkou toho, jak cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Stát zasahuje do přirozeného tržního mechanismu, který by si se slabou poptávkou po autech poradil sám. Na tento luxus doplatíme všichni.
Tomáš Sedláček ve svém článku Intelektuální stop-stav aneb Ekonomické retro (HN 19.2.2009) nakousl velmi kontroverzní téma matematické a tzv. "kecací" ekonomie. V zrcadle současných fatálních ekonomických událostí je totiž otázka selhání současného ekonomického mainstreamu posedlého ekonometrickými modely doslova do očí bijící. V závěru pak navrhuje návrat ke kořenům, a to pro začátek alespoň ke Keynesovi. Opravdu ale zrovna ke Keynesovi?
Široká a v podmínkách naší Sněmovny neobvyklá shoda napříč politickým spektrem zavládla při schvalování finanční pomoci České republiky hospodářskou krizí zmítanému Lotyšsku. Na první pohled by se tedy zdálo, že nad schválením bezúročné půjčky ve výši 200 mil. eur (cca 5,8 mld. Kč) není pochyb, námitek či alespoň otazníků. Navíc při vědomí, že uplatněním případných námitek a připomínek bude dotyčný označen za egoistického, nesolidárního, nacionalisticky a neglobálně uvažujícího zpátečníka, se ke kritické úvaze odhodlá jen málokdo.
Zpráva, že lotyšská vláda dostane finanční pomoc i z České republiky, vypadá na první pohled jako dobře myšlená dobročinná akce jedné ze středně velkých zemí Evropské unie. Ve skutečnosti představuje falešnou pomoc, která se děje na úkor českých daňových poplatníků a řešení dopadů krize u nás.
Správní rada CEPu na svém zasedání 10. února 2009 přijala rezignaci Petra Macha na funkci výkonného ředitele a jmenovala novým výkonným ředitelem Jana Skopečka.
Málokdo si již dnes vzpomene na varování řady ekonomů a politiků, kteří na konci devadesátých let vystupovali proti politice investičních pobídek sociálních demokratů, jež naše hospodářství učinily na automobilovém průmyslu nezdravě závislé a dnešní ekonomický propad prohloubily. Díky této politice je u nás automobilový průmysl silný a to i ve smyslu lobbyistickém. Proto má naději - na rozdíl od jiných odvětví - tuto subvenci pro sebe získat.
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |