články

Návrh zavést na národní úrovni a dokonce v celoevropském rozměru šrotovné je klasickou ukázkou toho, jak cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Stát zasahuje do přirozeného tržního mechanismu, který by si se slabou poptávkou po autech poradil sám. Na tento luxus doplatíme všichni.

Sociální demokracie prosazuje, aby dotaci v řádu několika desítek tisíc korun dostal ten, kdo se zbaví starého auta a koupí si nové. Kde berou socialističtí politici jistotu, že by si lidé auto bez šrotovného nekoupili? Lidé, kteří si koupí nové auto kvůli šrotovnému dříve, si jej nekoupí později. Dojde pouze ke koncentraci spotřeby v čase.

Pro automobilky je šrotovací prémie danajský dar. V zemi, kterou uchvátila panika kolem šrotovného, ale ještě jej nezavedla, dojde k úplnému zastavení nákupu nových vozů, protože lidí budou čekat, až vláda přijde se šrotovným. Pokles tržeb prodejců automobilů se tak může ještě prohloubit. Tento smrtící důsledek perverzního opatření je schopen zastavit výrobu více než sama krize.

Šrotovné je účelovou selektivní dotací vybranému odvětví. Zavádí podporu jednomu sektoru a diskriminuje sektory ostatní. Po šrotovací prémii pro automobily přijdou se stejným požadavkem i výrobci televizorů, ledniček, žehliček a nových domů, kteří jsou rovněž postiženi současnou krizí.

Podpora automobilovému průmyslu je kontraproduktivní. Nízká cena ropy a benzínu je přirozeným vyrovnávacím mechanismem, který oživí poptávku po autech i bez státních zásahů. Automobilový průmysl prochází tvůrčí destrukcí, která jej znovu postaví na nohy. Státní intervence celou věc zkomplikují.

Že se šrotovným koketovali i někteří členové NERV, je politováníhodné. Vláda by měla vybírat především ty nápady, které nic nestojí, jako liberalizace zákoníku práce či omezování byrokracie. Ale prosazovat drahé a nákladné programy na objednávku konkrétních zájmových skupin je chybné.

Zavádět šrotovné na národní úrovni je nesmysl. Ale chtít ještě po Evropské komisi, aby sjednotila šrotovné v celé EU, jak před časem navrhl místopředseda vlády Vondra, je omyl ještě smutnější. Spotřebitelé různých států mají odlišné preference, jiné reálné mzdy, takže jednotná sazba v eurech za sešrotované auto nedává smysl.

Snaha zavádět celoevropskou regulaci šrotovného vypadá úsměvně, kdyby nebyla myšlena vážně. Země, které zachovaly chladnou hlavu, budou šikanovány a trestány, když šrotovné nezavedou. Země, které již šrotovné mají, budou nuceny ke změně své národní politiky, kterou považují za optimální.

V Evropské unii stále existuje sedmnáct zemí, které šrotovné nezavedly. Opičit se po Německu, Francii, Itálii a Španělsku by bylo nedomyšlené a ohromně drahé. Politici by měli vést rozum do hrsti a přestat ustupovat průhledným lobbyistickým tlakům.

Prostředky na dotace nových vozů a sešrotování starých bude stát miliardy korun ročně. Čím více peněz půjde do tohoto programu, tím méně zbude pro ostatní části státního rozpočtu, tedy důchodce, učitele nebo maminky s dětmi. Na šrotovné se budou skládat všichni daňoví poplatníci.

Šrotovné v jiných zemích může být pro nás teoreticky výhodné, protože podpoří náš vývoz do těchto zemí. Ale nutit každou zemi, včetně ČR, aby šrotovné zavedla, je bruselský diktát a posvěcené ustoupení průhlednému lobbingu.

Francouzskému tisku se podařilo přesvědčit českou vládu, že nic nedělá. České předsednictví tomu věří a předvádí hyperaktivitu, která dělá více škody než užitku. Nikoli hospodářská krize, nýbrž přehnané reakce na ni začínají ohrožovat základy tržní ekonomiky.

MAREK LOUŽEK

PhDr. Ing. Marek Loužek, PhD.

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Počet komentářů: 4, poslední 06.03.2009 08:42

06.03.2009 08:42 | hoši z CEPu (Totedyne)

06.03.2009 09:16 | Vážený pane Hlavatý, (Miroslav Bezouška)

11.03.2009 07:54 | Argumentace (Zadražil Pavel)

15.04.2009 10:52 | Šrotovné se musí vyplatit. (Wachtl)