ENEN CZE
===

publikace

obálka publikace CEP: Sborník 72/2008 "Mnichov 1938 - sedmdesát let poté"

229 stran, brožovaná vazba
vyšlo: listopad 2008
cena: 100,- Kč

stáhnout


Předmluva

Mnichovská dohoda, od jejíhož podepsání uplynulo koncem září 2008 sedmdesát let, představuje jedno z nejsmutnějších výročí našich moderních dějin. Západní velmoci - Francie a Velká Británie - se tehdy pokoušely zachránit mír za každou cenu a uzavřely bez naší účasti s Německem a Itálií dohodu o postoupení významné části československého území Německu. Zachránit mír se jim nepodařilo a výsledkem byla druhá světová válka. Centrum pro ekonomiku a politiku vzpomíná na tyto události novým sborníkem.

Část A přináší texty ze semináře "Mnichovská dohoda – sedmdesát let poté" z 25. září 2008. Profesor Filozofické fakulty UK Robert Kvaček vysvětluje, co Mnichovské dohodě předcházelo. Profesor Právnické fakulty UK Jan Kuklík zkoumá složitý proces "oduznání" Mnichova během druhé světové války a po ní. Jan Dobeš z Filozofické fakulty UK rozebírá neblahé kulturní a hodnotové důsledky Mnichova. Poradce prezidenta republiky Tomáš Haas analyzuje lekce z Mnichova a poválečnou politiku Západu.

V části B sborníku otiskujeme další zajímavé doplňkové texty k Mnichovské dohodě. Profesor Filozofické fakulty UK Vladimír Nálevka vykládá Mnichov jako počátek druhé světové války. Jindřich Dejmek z Historického ústavu AV ČR zkoumá Mnichovskou dohodu v mezinárodním kontextu. Historička Eva Hahnová upozorňuje na rizika zrádných paralel Mnichova a současných konfliktů. Jiří Pernes z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR upozorňuje na mnichovské dědictví v podobě nešťastného lámání charakteru. Historik Václav Kural rozebírá vojenský problém strategického překvapení v roce 1938. Historik a archivář Pavel Šrámek zkoumá roli československé armády na podzim 1938.

Část C sborníku představuje dokumentární přílohu k Mnichovu. Přináší anglofrancouzský plán z 19. září 1938, odpověď československé vlády na anglofrancouzský plán z 20. září 1938, britskou demarši na odmítavý postoj ČSR k anglofrancouzskému plánu z 21. září 1938 a vynucený souhlas československé vlády s anglofrancouzským plánem z 21. září 1938. Následuje memorandum německého kancléře Adolfa Hitlera pro britského premiéra Neville Chamberlaina z 23. září 1938, československé odmítnutí Hitlerových godesberských požadavků z 25. září 1938 a nakonec Mnichovská dohoda z 29. září 1938. Nechybí oduznání Mnichova ze strany Velké Británie, Francie, Itálie a Smlouva mezi ČSSR a SRN z 11. prosince 1973, která považuje Mnichovskou dohodu na nulitní.

V části D sborníku uveřejňujeme texty ze semináře "Edvard Beneš – šedesát let od úmrtí" z 2. září 2008. Jindřich Dejmek z Historického ústavu AV ČR vyzdvihuje roli Edvarda Beneše v zahraniční politice Československa v letech 1918-1948. Jan Boris Uhlíř z Vojenského historického ústavu zkoumá druhou emigraci Edvarda Beneše. Podle vedoucího kanceláře prezidenta republiky Jiřího Weigla představuje Edvard Beneš státníka, v jehož éře jsme byli alespoň dvě desetiletí skutečně nezávislou zemí.

V části E otiskujeme další zajímavé texty k Edvardu Benešovi. Prezident Václav Klaus vykládá Beneše jako spolutvůrce moderní české státnosti. Poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil oceňuje snahu Edvarda Beneše o mezinárodní ukotvení demokratického Československa. Redaktor Českého rozhlasu Ondřej Houska uveřejňuje kapitolu ze své dizertace, která se zabývá vztahem Edvarda Beneše a Benita Mussoliniho.

V části F přinášíme dva pozoruhodné texty Edvarda Beneše: pátou kapitolu z jeho knihy "Demokracie dnes a zítra" (1941) věnovanou antidemokratickým ideologiím nacismu a komunismu a v češtině dosud neuveřejněný článek z prestižního časopisu Foreign Affairs z roku 1944, kde Beneš načrtává plány Československa na mír.

Mnichov byl klasickou ukázkou omylu ustupování zlu. Dá se pochopit, že se západním velmocím nechtělo angažovat se v hraničním sporu mezi dvěma středoevropskými státy. Neuvědomily si však, že jde o volbu mezi nacistickým expanzionismem na jedné straně a svobodou a demokracií na straně druhé. Usmiřování šíleného diktátora se nakonec nevyplatilo. Cena za druhou světovou válku byla nesmírně velká. Doufejme, že už se podobné události nikdy nebudou opakovat.

Václav Klaus

V Praze, 8. října 2008

---
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2018
design, kód: Jan Holpuch nejml.
RSS 2.0 RSS ­