Šárecká 15/29
160 00 Praha 6
tel./fax: +420 283 980 009
e-mail: cep@cepin.cz
www.cepin.cz

CEP: Sborník č. 61/2007 "Marshallův plan - šedesát let poté"

188 stran, brožovaná vazba
vyšlo: říjen 2007
cena: 70,- Kč

---

 

Předmluva

Šedesát let od zrodu Marshallova plánu a od jeho odmítnutí tehdejší československou vládou si tuto významnou událost naší země musíme připomenout. Ačkoli byl a je jeho hospodářský význam pro západní Evropu spíše přeceňován, Marshallův plán (a jeho přijetí jednotlivými evropskými zeměmi) představoval symbolické potvrzení rozdělení Evropy na dvě části – západní a východní. Proto Centrum pro ekonomiku a politiku připomíná toto výročí novým sborníkem.

V části A sborníku uveřejňujeme texty ze semináře CEP "Odmítnutí Marshallova plánu v ČSR – šedesát let poté" z 28. května 2007. Jindřich Dejmek z Historického ústavu Akademie věd ČR popisuje, jak se vyvíjel postoj československé vlády k Marshallovu plánu. Jan Eichler z Ústavu mezinárodních vztahů vsazuje Marshallův plán do mezinárodního kontextu. Ředitel Historického ústavu Akademie věd Slovenské republiky Slavomír Michálek analyzuje americké motivy pro Marshallovu nabídku pomoci a západní reakce na její odmítnutí Československem. Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma hodnotí československé odmítnutí Marshallova plánu jako tragikomedii plnou omylů.

V části B sborníku nabízíme další inspirativní texty k Marshallově plánu z pera českých historiků. Ladislav Tajovský z Vysoké školy ekonomické rozebírá klíčové mezníky prosazování Marshallova plánu, který byl pokračováním Trumanovy doktríny. Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny kriticky rozebírá kořeny československé závislosti na Sovětském svazu.

V části C přinášíme důležité přílohy. Od někdejšího prezidenta Spojených států amerických Harryho Trumana přinášíme projev z 12. března 1947, v němž žádá Kongres o souhlas s pomocí Turecku a Řecku. Od státního sekretáře USA v letech 1947-48 George Marshalla přetiskujeme projev na Harvardské univerzitě z 5. června 1947, v němž vyhlašuje svůj plán na hospodářskou rekonstrukci Evropy. Od prezidenta ČSR Edvarda Beneše přinášíme memorandum z počátku července 1947, které podporuje kladné stanovisko vlády k Marshallově iniciativě. Vůbec poprvé je zde publikován i rozklad, sestavený ve prospěch přijetí Marshallovy nabídky tehdejším vrchním ředitelem Národní banky Leopoldem Chmelou. Mezi přílohy je zařazeno pozvání ČSR na konferenci o americké hospodářské pomoci v Paříži, koncipované tehdejším britským velvyslancem v ČSR Philipem Nicholsem. Nechybí oznámení ministra zahraničí Jana Masaryka o rozhodnutí vlády ČSR zúčastnit se pařížské konference ze 7. července 1947 a telegram tehdejšího předsedy vlády Klementa Gottwalda o obsahu jednání delegace s J. V. Stalinem. Prorocký je dobový komentář Pavla Tigrida, který hodnotí československé odmítnutí Marshallova plánu jako nejdůležitější událost od konce druhé světové války.

Debata o tom, nakolik Marshallův plán skutečně sehrál klíčovou roli v hospodářské obnově západní Evropy, je legitimní. Marshallův plán byl dítětem keynesiánství; vycházel z představy, že státní plán dokáže pomoci postavit ekonomiku na nohy. Daleko zásadnější však byly demokratické instituce a zajištění individuálních svobod. Marshallův plán se stal politickým symbolem rozdělení Evropy za železnou oponou. V tomto smyslu svou roli sehrál. Důsledky jeho odmítnutí jsme u nás hořce pociťovali až do pádu komunismu v roce 1989.

Václav Klaus

 

V Praze, 28.8.2007