Předmluva
Jeden z posledních rozsudků Ústavního soudu, který zrušil odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové, vyvolal takovou vlnu nesouhlasných reakcí, že se Centrum pro ekonomiku a politiku rozhodlo vydat mimořádný sborník č. 52/2006 "Soudcokracie v ČR – fikce, nebo realita?", který podrobně rozebírá celou kauzu a přináší i širší argumenty do tolik potřebné veřejné debaty.
Část A sborníku přináší stanoviska prezidenta republiky k celé kauze. Jde jednak o první, zásadní vyjádření prezidenta republiky k ústavní stížnosti ze dne 14. března včetně podrobné právní přílohy. Dále zařazujeme vystoupení prezidenta u Ústavního soudu dne 8. září 2006. Nechybí ani prohlášení prezidenta k rozhodnutí druhého senátu Ústavního soudu ze dne 12. září 2006.
Část B rozvíjí argumenty proti rozhodnutí Ústavního soudu z pera různých autorů – právníků i neprávníků. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jiří Weigl argumentuje, že fungování justice je věcí veřejnou. Tajemník prezidenta Ladislav Jakl se ptá, komu má sloužit nezávislost. Ředitel legislativního odboru KPR Jan Bárta vysvětluje důvody, proč jsou rozhodnutí Ústavního soudu nepřijatelná. Ekonom a právník Dušan Tříska hledá původ neefektivnosti a arogance soudnictví. Advokát Tomáš Jindra tvrdí, že soudní moc v ČR je na cestě k absolutismu. Advokát Karel Muzikář prohlašuje, že Ústavní soud překročil pravomoci. Vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Václav Pavlíček se zamýšlí nad jmenovacími a odvolacími pravomocemi prezidenta republiky. Poslanec Parlamentu ČR Stanislav Křeček varuje, že soudcovský stát je přede dveřmi. Advokát Karel Brückler hodnotí rozhodnutí Ústavního soudu jako nedomyšlená. Novinář Bohumil Pečinka vyjadřuje laické pochybnosti nad nejvyšší soudkyní. Poradce prezidenta republiky Michal Petřík kritizuje, že soudní funkcionáři jsou prakticky neodvolatelní. Konzultant legislativního odboru Kanceláře prezidenta republiky Ludvík Matoušek si všímá, že se centrum moci přesouvá z Prahy do Brna. Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku se ptá, zda Česku hrozí soudní diktatura. Renata Klečková z katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity na základě rozboru ústavy argumentuje ve prospěch pravomoci prezidenta republiky odvolat předsedkyni Nejvyššího soudu. Aktivista občanského spolku Šalamoun Zdeněk Jemelík označuje návrat vzpurné soudkyně jako Pyrrhovo vítězství. Student VŠE Jan Petrůj vysvětluje, proč nejde o osobní spor Klaus vs Brožová. Jeho kolega Jan Skopeček připojuje úvahu, co způsobil Ústavní soud.
Část C sborníku přináší nepostradatelné přílohy. Jde jednak o dopis ministra spravedlnosti Němce prezidentu republiky k situaci na Ústavním soudu ze dne 25. ledna 2006. Otiskujeme formální rozhodnutí prezidenta republiky o odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu i jeho dosud nepublikovaný dopis dr. Brožové ze dne 7. února 2006. Kompletně přinášíme nález Ústavního soudu k odvolatelnosti předsedů a místopředsedů soudů ze dne 11. července 2006. Poučné je odlišné stanovisko soudce Pavla Rychetského k nálezu ze dne 11. července 2006. Nechybí ani nález druhého senátu Ústavního soudu o odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2006.
Spor o odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu je pro mladou českou demokracii zásadnější, než se na první pohled zdá. Představuje nebezpečný posun našich polistopadových poměrů od parlamentní demokracie k soudcovskému korporativismu a k dosažení ničím neomezené soudcovské autonomie. Věříme, že věcná debata o rozhodnutích Ústavního soudu je navýsost potřebná.
Václav Klaus
V Praze, dne 21. září 2006
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |