Sborník, který čtenář dostává do rukou, vznikl díky semináři CEPu, pořádaného na konci října 2001 u příležitosti výročí 180 let od narození Karla Havlíčka Borovského. Čeští společenští vědci, ale i politici se často inspirují zahraničními vzory, ale na národní kořeny a historické tradice někdy zapomínají. I já tuto chybu často dělám. Proto jsem rád, že jsme mohli touto formou zavzpomínat na jednu z nejvýznamnějších postav české liberálně konzervativní politiky 19. století.
První příspěvek přednesl Miloslav Bednář z Filozofického ústavu České akademie věd, který fundovaně rozebral postavení Havlíčka v rámci českého politického myšlení. Liberálně konzervativní pojetí státu, které Havlíček zastává, je podle autora nejen v souladu s tradicí české státní ideje, ale blíží se – poněkud netradičně – i individualistickému rázu lockovského liberalismu, pocházejícímu z anglosaských kořenů.
Jiří Štaif z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Univerzity Karlovy analyzoval druhou etapu Havlíčkova působení, léta 1846 – 1851. Za cenné považuji autorovo užívání slova nacionalismus jako neutrální analytické kategorie a jeho odlišování tří funkcí nacionalismu – koordinační, mobilizační a legitimizační. Havlíček podle něj zastával strategii reformy multietnického státu v souladu se zájmy formujících se národů habsburské monarchie.
Třetím vystupujícím na semináři byla Ilona Bažantová z Katedry národního hospodářství Právnické fakulty UK, která shrnula ekonomické názory Havlíčka na volný obchod a protekcionismus, funkci peněz a podstatu inflace, daňovou zátěž a fiskální politiku. Havlíčka – ačkoli jeho texty nevybočily z publicistického žánru do ucelenější teoretické podoby – můžeme určitě označit za vzdělaného liberálního ekonoma své doby.
Semináře se bohužel nemohl účastnit velvyslanec České republiky v Rakousku, Jiří Gruša, který nám však zaslal text svého projevu u příležitosti odchodu Karla Havlíčka Borovského do Brixenu. Ve sborníku s radostí přetiskujeme jeho překlad. Havlíček, zejména v Tyrolských elegiích, je podle Gruši genetickým kódem antišvejka, snažící se o mesiášské vymanění z biedermeieru a poddanství.
Osobně jsem Karla Havlíčka Borovského – nejen jako literáta – objevil v počátcích 70. let díky samizdatovým excerptům, které sestavil Bohumil Doležal. Od počátku jsem byl fascinován ekonomickými názory Havlíčka, které byly na svou dobu pronikavé. Ještě významnější je však Karel Havlíček z politického hlediska. Jsem rád, že si čtenáři našeho sborníku mohou připomenout tohoto velikána českých dějin, který má překvapivě hodně co říci i k současnosti.
Václav Klaus, 20.12.2001
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |