Ačkoli v počtu soudců na 100 000 obyvatel drží Česká republika v zemích OECD rekord, stále existují stížnosti na pomalost soudních řízení. O tom, zda je na vině hypertrofie české legislativy nebo i nevyhovující organizace soudnictví, pojednává nový sborník Centra pro ekonomiku a politiku. Publikace vznikla na základě loňského semináře doplněním zajímavých doplňkových textů a příloh.
V části A uveřejňujeme vystoupení na semináři ze dne 16. prosince 2003. Podle bývalého ministra spravedlnosti Karla Čermáka soudnictví nepotřebuje radikální reformu, nýbrž stabilizaci struktur. Místopředseda Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jiří Pospíšil se klonil k názoru, že justiční stroj potřebuje promazat. Předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček navrhl třináct změn, které jsou v našem soudnictví zapotřebí.
V části B stojí za přečtení článek Dušana Třísky, který hledá model řešení soudních sporů na tržním principu. Inspirativní je text Ondřeje Knota z CERGE UK, který nabízí ekonomicko-právní analýzu fungování soudnictví. Advokátka Klára Veselá-Samková se zamýšlí nad personálními problémy v české justici. Jan Bárta z legislativního odboru Kanceláře prezidenta republiky kriticky zkoumá řízení u Evropského soudu pro lidská práva.
Do příloh C editoři zařadili úryvek z Ústavy České republiky o soudnictví a komentované výňatky ze zákona o soudech a soudcích. Načrtnuto je schéma soudního systému v ČR a připomenuta historie a postavení nejvyšších soudních institucí v ČR. Věřím, že sborník bude cennou inspirací pro všechny zájemce z řad odborné i laické veřejnosti.
Václav Klaus
V Praze, 15.11.2004
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |