ENEN CZE
===

publikace

obálka publikace CEP: sborník č. 30 "Dvě stě let od smrti Immanuela Kanta"

94 stran, brožovaná vazba
vyšlo: únor 2004
cena: 70,- Kč

stáhnout


Dvě stě let od smrti Immanuela Kanta bylo příležitostí zamyslet se nad jedním z největších filozofických velikánů všech dob a diskutovat, nakolik je využíván (nebo i zneužíván) v současné Evropě a světě. To, že se Centru pro ekonomiku a politiku podařilo uspořádat filozofický seminář a vydat v krátké době o tomto filozofovi speciální sborník, je počin záslužný a v českých končinách ojedinělý.

Kantovo dílo nelze odbýt jednoduchou pochvalou či odsudkem. Je obdivuhodná šíře jeho zájmů, která sahala od filozofie a teologie přes astronomii až k matematice, fyzice a zeměpisu. Pevný životní rytmus tohoto filozofa, který za celý svůj život nikdy nevyšel z rodného Královce, možná přispěl k tomu, že ovlivnil německou, evropskou a světovou filozofii jako málokdo z jeho kolegů.

Dne 11. února 2004 jsme uspořádali seminář, jehož příspěvky uveřejňujeme v části A sborníku. Největší žijící český kantovec - profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Milan Sobotka - se zaměřil na Kantovu filozofii vědy a etiku. Miloslav Bednář z Filozofického ústavu polemizoval se snahami zneužít Kanta pro evropské federalistické konstrukty. Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku se snažil odpovědět na otázku, zda byl Immanuel Kant politickým idealistou.

Nashromáždila se nám však i řada dalších inspirativních doplňkových textů, které s radostí uveřejňujeme v části B. Jde o studii Jána Pavlíka, vedoucího katedry filozofie VŠE v Praze, o vztahu Kantovy ideji věčného míru a Evropské unie, poznámku profesora Františka Vencovského o vlivu Kanta na českou ekonomickou vědu, a úvahu Jiřího Kinkora, proč Kant není individualistickým filozofem.

V části C sborníku narazí čtenář na stručný životopis Immanuela Kanta v datech a tři úryvky z Kantova díla, které přetiskujeme se svolením vydavatele: úvod z "Kritiky čistého rozumu", kde Kant vykládá svou noetiku, úryvek ze "Základů metafyziky mravů", kde Kant rozvíjí základy své etiky, i výňatek z eseje "K věčnému míru", která představuje ideální, podle některých až idealistický pohled na mezinárodní vztahy.

Vliv Immanuela Kanta trvá dodnes a překračuje tradiční filozofii. Otázka, zda lze Kanta vykládat jako filozofického předchůdce nebo dokonce zvěstovatele Evropské unie, je závažná a diskutuje se i na zahraničních konferencích. Náš filozofický sborník ukazuje, že existují i jiné, přesvědčivější pohledy na Kanta, než skrze brýle evropského federalismu. Přeji příjemné čtení, inspiraci a poučení.

Václav Klaus

V Praze, 10. března 2004

---
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2018
design, kód: Jan Holpuch nejml.
RSS 2.0 RSS ­