K citlivým politickým tématům doma i v zahraničí patří vztah církví a státu. Náboženství je přirozenou součástí společnosti a ovlivňuje i veřejný život. To, že se křesťané angažují v různých politických stranách, je také samozřejmé. Když se však k politickým záležitostem vyjadřuje církev jako instituce, je to ožehavější, protože to může některé lidi (včetně věřících) odradit.
Vůči náboženství a církvím přetrvávají různé předsudky, které vyplývají nejen z doby komunismu či ze starších historických reminiscencí. Nespokojenost vzbuzuje (právem) i fakt, že dosud nebyla důsledně provedena odluka církví od státu, protože na provoz církví přispívají v daních i nevěřící. Pokud by náboženství bylo čistě soukromým statkem, ztratily by tyto různé předsudky jakýkoli smysl.
Centrum pro ekonomiku a politiku uspořádalo dne 24. února 2004 k tématu církví a státu seminář, jehož příspěvky uveřejňujeme v části A sborníku. Ministr kultury Pavel Dostál zrekapituloval jednání mezi státem a církvemi v posledních letech. Biskup královéhradecký, Mons. Dominik Duka, podpořil přátelskou odluku, která je podle něj blízká kooperaci. Jiří Hanuš z brněnského Centra pro studium demokracie a kultury se podíval vztah církví a státu z historického pohledu. Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku se zabýval vztahem církví a státu očima ekonoma.
K tématu vztahu církví a státu se nám nashromáždilo i velké množství doplňkových textů, které uveřejňujeme v části B. Příspěvky napsali místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, biskup Apoštolské církve v ČR Rudolf Bubik, ředitelka odboru církví na ministerstvu kultury Jana Řepová, církevní právník Stanislav Přibyl, historik Jindřich Dejmek, Jaroslav Rektořík z Masarykovy univerzity v Brně a student Evangelické teologické fakulty UK Robert Jan Hřebíček.
Do příloh v části C jsme zařadili neratifikovanou smlouvu mezi Českou republiku a Svatým stolcem, mé výhrady ke smlouvě s Vatikánem adresované ministru zahraničí 5. února 2004, modus vivendi z první republiky, mezinárodní srovnání vztahu církví a státu, stručné dějiny vztahu obou mocí i informaci o náboženské příslušnosti občanů ČR podle sčítání v letech 1991 a 2001.
Je potěšující, že se – i podle účastníků semináře – dnes v ČR těšíme největší míře náboženské svobody v dějinách. Ačkoli část církevních představitelů vnímá odluku jako něco podezřelého, obavy jsou zbytečné. Nejen u umění, sportu či zdraví, ale i u náboženství platí, že trh neboli spontánní lidská interakce dokáže naplnit lidské potřeby lépe než státní regulace a přerozdělování.
Václav Klaus, 18.3.2004
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |