ENEN CZE
===

publikace

obálka publikace IVK: Otto von Bismarck - 200 let od narození

157 stran, brožovaná vazba
vyšlo: srpen 2015
cena: 100,- Kč



Dvě stě let od narození Otto von Bismarcka je příležitostí vzpomenout na slavného německého politika, který ovlivnil druhou polovinu 19. století jako málokdo jiný. Bismarck byl prvním ministrem (tj. premiérem) Pruska (1862-1890) a prvním německým kancléřem (1871–1890). Bismarck byl mistrem kabinetní diplomacie. Patří k velikánům evropské a světové politiky, jejichž dílo ovlivňovalo a ovlivňuje naši přítomnost daleko více, než jsme si ochotni připustit.


V části A přinášíme texty ze semináře "Otto von Bismarck – 200 let od narození" z 14. dubna 2015. Výkonný ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl vyzdvihuje význam a aktuální odkaz "železného kancléře". Prorektor Univerzity Karlovy Martin Kovář zkoumá zahraniční politiku Německa v době Bismarckova kancléřství (1871-1890). Profesor Vysoké školy finanční a správní Jaroslav Vostatek klade otázku, zda je Bismarck otcem sociálního státu v Evropě. Vít Hloušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity vykládá Bismarckovu vnitřní politiku – boj se socialisty a kulturní boj.


V části B uveřejňujeme další zajímavé doplňkové texty. Emeritní profesor Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Robert Kvaček vyzdvihuje Bismarckův příspěvek ke sjednocení Německa. František Stellner z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy zkoumá okolnosti Bismarckovy demise v roce 1890. Jakub Rákosník z Filosofické fakulty UK líčí, jak kancléř Bismarck umně využíval ve své politice cukru a biče. Jindřich Dejmek z Historického ústavu Akademie věd ČR zkoumá vztah Bismarcka k české otázce. Publicista Václav Junek připojuje svou úvahu nad Bismarckovou návštěvou Prahy v roce 1866.


V části C přinášíme přílohy – projevy Otto von Bismarcka. Přetiskujeme projev o zákonu proti socialistům, který Otto von Bismarck pronesl v Německém Říšském sněmu 9. října 1878, projev o kulturním boji mezi katolíky a protestanty z 10. března 1873 a úryvek z projevu z 30. září 1862, kde pruský ministerský předseda Otto von Bismarck vysvětluje, že velké otázky se neřeší řečněním, ale železem a krví. Nechybějí ani Emžská depeše z 13. července 1870 a císařský manifest Viléma I. z 18. ledna 1871.


Bismarckova zahraniční politika byla střízlivá. Kdyby pokračovala Bismarckova reálpolitika po roce 1891, je docela pravděpodobné, že by nenastala apokalypsa první světové války. Bismarckovo dílo je aktuální i dnes. Jak nás naučil Bismarck, představa Evropy bez Ruska a USA jako superstátu spojujícího a svazujícího staré evropské velmocenské protivníky není ani realistická, ani udržitelná. Přeji inspiraci a pozorné čtení.


 


Václav Klaus


V Praze, 21. července 2015


---
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2018
design, kód: Jan Holpuch nejml.
RSS 2.0 RSS ­