Je břidlicový plyn energetickou revolucí, nebo spekulativní bublinou? Je hydraulické štěpení bezpečné, nebo hrozí znečištění životního prostředí? Přebere v příštích desetiletích plyn tržní podíl ropy v oblasti dopravy? Je břidlicový plyn levnější nebo dražší než elektřina z uhlí, jádra, větru, slunce a biomasy? Měl by být průzkum jeho těžby u nás povolen, nebo zakázán? Tyto zásadní otázky nastoluje nový sborník Centra pro ekonomiku a politiku.
V části A přinášíme texty z našeho semináře "Je břidlicový plyn energetickou revolucí?" z 18. června 2012. Stanislav Benada a Pavla Dvořáková z Muzea naftového dobývání a geologie v Hodoníně vyvrací mýty o plynu z břidlic. Leo Eisner z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR vysvětluje, proč je hydraulické štěpení bezpečné. Miroslav Zajíček z Národohospodářské fakulty VŠE vykládá břidlicové plyny jako energetickou revoluci nedozírného rozsahu.
V části B uveřejňujeme další zajímavé doplňkové texty. Přetiskujeme vystoupení prezidenta Václava Klause na Energy Gas Storage Summitu na Pražském hradě ze 24. května 2012. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa argumentuje, že zákaz průzkumů připomíná zákaz myslet. Britský publicista a popularizátor vědy Matt Ridley líčí šok způsobený břidlicovým plynem. Vlastimila Dvořáková z České geologické služby analyzuje technologii těžby břidlicového plynu. Vedoucí zahraniční rubriky Hospodářských novin Martin Ehl líčí, jak vypadá průzkum těžby břidlicového plynu v Polsku. Redaktor týdeníku Euro Vadim Fojtík ukazuje, že aniž by se v Evropě vytěžila jediná molekula břidlicového plynu, jeho těžba v USA ovlivnila již nyní strukturu plynárenského trhu a snížila ceny suroviny pod úroveň dlouhodobých smluv. Prezident České nukleární společnosti Daneš Burket popisuje velkou břidlicovou revoluci po americku. Prezident České plynárenské unie Oldřich Petržilka vysvětluje, proč je těžba břidlicového plynu výhodná. Energetický poradce Jiří Hanzlíček se přimlouvá za průzkum těžby břidlicového plynu. Doktorand VŠE Dominik Stroukal argumentuje, že skutečným klíčem efektivnosti těžby břidlicového plynu je trh.
Ne vládní energetické koncepce, ale trh by měl rozhodnout, která technologie se prosadí a která nikoli. Nástup břidlicového plynu je však impozantní. Na americkém trhu už došlo k poklesu ceny plynu o dvě třetiny. USA se staly z dovozce plynu jeho největším světovým producentem. Evropa by mohla těžbou břidlicového plynu snížit závislost na dováženém plynu. Nezakázat si a priori přemýšlet o možnostech těžby břidlicového plynu je přínosné ekonomicky, ekologicky i politicky. Přeji inspiraci a pozorné čtení.
Václav Klaus
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |