Šárecká 15/29
160 00 Praha 6
tel./fax: +420 283 980 009
e-mail: cep@cepin.cz
www.cepin.cz

CEP: Sborník 97/2012 "Strukturální schodek rozpočtu - Měkký ukazatel k tvrdým trestům"

187 stran, brožovaná vazba
vyšlo: červenec 2012
cena: 100,- Kč

---

Strukturální deficit rozpočtu je složitý ekonomický pojem, který je výpočtem (odhadem) a nikoli statistickou veličinou a který se může stát novým jablkem sváru v eurozóně a celé Evropské unii. Nová smlouva o fiskální unii stanoví, že strukturální schodek jednotlivých zemí by neměl převyšovat 0,5 % HDP, jinak přijdou tresty. Považuji za naprosto chybné, aby se takto volně definovaná ekonomická konstrukce stala politickým kritériem. Nejen stará maastrichtská kritéria, ale i toto nové kritérium vyrovnanosti veřejných financí navíc dodržuje v současnosti jen několik málo členů EU a nikdo se nezabývá problematikou přechodného období – jak a za jak dlouho se k tomuto stavu dostat. O tom, proč tomu tak je a jaké to bude mít důsledky, pojednává nový sborník Centra pro ekonomiku a politiku.

V části A uveřejňujeme texty ze semináře "Strukturální schodek rozpočtu – měkký ukazatel k tvrdým trestům?" z 26. března 2012. Poradkyně prezidenta republiky Stanislava Janáčková zpochybňuje, že by Evropská komise mohla být spravedlivým arbitrem toho, co je a kolik činí strukturální schodek. Poradce a ředitel sekretariátu prezidenta republiky Martin Slaný upozorňuje, že strukturální schodek je pouhým odhadem a měkkým ukazatelem, který je z podstaty své konstrukce absolutně nevhodný jako přesné měřítko pro posuzování rozpočtové politiky. Výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku Jan Skopeček varuje, že bychom ke strukturálnímu schodku v mezinárodních smlouvách měli být ostražití.

V části B přinášíme další relevantní texty. Viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík navrhuje jako řešení rozpočtových deficitů zavést dluhovou daň. Členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová považuje strukturální deficit za mlhavý ukazatel, který nabádá ke kreativnímu účetnictví a dává falešné signály tvůrcům hospodářské politiky. Člen bankovní rady ČNB Pavel Řežábek zkoumá využitelnost strukturálního salda pro hodnocení fiskální politiky. Náměstek ministra financí Ladislav Minčič ukazuje, že podle nové fiskální smlouvy za výjimečných okolností neplatí nic, přichází však koordinace a schvalování státních rozpočtů v Bruselu. Hlavní ekonom ING Bank a člen NERV Jiří Rusnok podporuje zavedení speciální dluhové daně. Ředitel pro strategii společnosti Partners Pavel Kohout analyzuje trojici krizí, které sužují Evropu: krizi bankovní, krizi měnovou a krizi veřejných financí. Ekonom a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach zkoumá fiskální pravidla z pohledu teorie veřejné volby. Hlavní ekonom Patria Finance David Marek rozebírá pravidla vs. diskreční rozhodování ve fiskální politice. Doktorand Právnické fakulty UK Tomáš Břicháček nabízí právní analýzu fiskální smlouvy. Investiční stratég Raiffeisenbank Aleš Michl dává přednost kurzovému vyrovnávacímu mechanismu platební bilance před zafixovanou kurzovou strukturou v podobě společné evropské měny. Podle ředitele Prague Twenty Lukáše Kovandy začleněním konceptu strukturálního deficitu do fiskální smlouvy je zaděláno na budoucí nekonečné spory. Tomáš Munzi z Národohospodářské fakulty VŠE argumentuje, že evropský fiskální pakt představuje "strukturální omyl" svého druhu. Analytička Lidových novin Lenka Zlámalová kritizuje svírací kazajku společné evropské měny.

V části C přinášíme český překlad Smlouvy o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii (fiskální kompakt), podepsanou 25 členskými zeměmi Evropské unie 2. března 2012. Pro úplnost dodávám, že Česká publika a Velká Británie se ke smlouvě nepřipojily.

Když jsem před čtrnácti lety navrhoval jako poslanec zákon o vyrovnaném státním rozpočtu, nepočítali jsme s podobnými mlhavými koncepty, nýbrž chtěli jsme se opírat o jasně podloženou statistiku. Rozpočtová pravidla jsou zajímavá myšlenka, není je však třeba zavádět na úrovni unie za pomoci podobných měkkých ukazatelů. Přeji inspiraci a pozorné čtení.

Václav Klaus

V Praze, 28. května 2012