Smířlivost vůči komunismu je třináct let po listopadu 1989 zarážející. Ministerstvo vnitra v nedávné zprávě o extrémisty "náhodou" zapomnělo zařadit komunistickou stranu mezi extrémní skupiny. Ještě před pár lety bylo nemyslitelné, že by jakákoli menšinová vláda mohla počítat s nepřímou podporou komunistů. Nyní jde o variantu, s níž se minimálně při politickém taktizování počítá. To, že by po dalších volbách vznikla koalice sociálních demokratů a komunistů, nedokáže stoprocentně vyloučit nikdo, a dokonce se zdá, že na větší odpor taková představa naráží v zahraničí než doma.
Centrum pro ekonomiku a politiku na otázky naší blízké či vzdálené minulosti nezapomíná. Sborník, který čtenář dostává do rukou, nese krátký ale úderný název: "1953". Před padesáti se odehrály dvě události, z nichž jedna měla význam pro vývoj celého komunistického bloku (úmrtí Stalina), druhá krutě poznamenala život všech lidí v tehdejším Československu (měnová reforma).
První část sborníku tvoří texty k padesátému výročí smrti J. V. Stalina. Jde o příspěvky z březnového semináře "Fenomén Stalin - náhoda, nebo nevyhnutelnost", na němž vystoupili profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Vladimír Nálevka, poslanec Parlamentu Miloslav Ransdorf, režisér a profesor FAMU Jiří Svoboda a někdejší výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku a dnešní kancléř prezidenta Jiří Weigl.
Do sborníku jsme zařadili studii historika Václava Vebera z Univerzity třetího věku v Parbubicích o Stalinově cestě k moci a výňatek z knihy Marjana Britovšeka rozebírající různé verze o Stalinově smrti. Nezapomínáme ani na tradiční přílohy – Stalinův životopis v datech, stručné životopisy Stalinových spolupracovníků i pakty Stalina s Hitlerem z počátku druhé světové války.
Druhá část sborníku patří květnovému semináři "Padesát let od měnové reformy 1953", na němž vystoupili rektor Slezské univerzity v Opavě Zdeněk Jirásek a profesoři Vysoké školy ekonomické Miroslav Tuček a František Vencovský. Řečníci zkoumali nejen ekonomické pozadí reformy ale i politické souvislosti. Doplňkové texty k tématu zaslali Richard Salzmann a Marcela Palíšková. Jako přílohu si může čtenář prohlédnout československé bankovky z roku 1953.
Zapomínat na minulost není správné. 50. léta 20. století patří k nejčernějším obdobím našich národních dějin. To, že oficiální barvou tehdejší doby, byla rudá, na tom nic nemění. Fakt, že se v českém parlamentu sedí strana, která se jako jediná z bývalých komunistických stran střední a východní Evropy nepřejmenovala ani nereformovala a dokonce se hlásí ke své minulosti, je smutné.
Připomínat si významné dějinné události – jak ty šťastné tak méně šťastné - je naší morální povinností. Liberální demokracie není automatickým a samozřejmým vyvrcholením dějin. Je hodnotou, o niž je třeba stále bojovat, obnovovat a posilovat ji. Pokud k tomu sborník přispěje i tento sborník, splní svůj účel.
Marek Loužek
1. srpna 2003
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |