články

Nad kterýmkoliv modelem reformy důchodového systému, včetně toho připravovaného, si vždy kladu otázku, jak bych o jeho kvalitách a stabilitě přesvědčil svého otce, který za svůj život prožil dvě světové války a asi pět měnových reforem. Zda by mi uvěřil, že začne-li v mládí strkat nemalé peníze do důchodového systému, po půl století se dočká pěkného důchodu. Už slyším jeho uštěpačný hlas...

Spokojený život majitelů fondů

Takže připravovaný vícepilířový systém důchodového systému ve mně pražádné nadšení nevzbuzuje. Zvláště když čtu a slyším, jak soukromé fondy (s budovami, auty, telefony, sekretářkami, výdaji na reklamu atd., atd.) budou moudře investovat za nás, neschopné hlupáky, naše peníze, abychom nebyli odkázáni jen na zdanění budoucích řídnoucích generací. Zvláště když čtu, že stávající fondy dnes investují zhruba 70 % finančních prostředků do českých státních dluhopisů (splatných ovšem opět jen a jedině z daní občanů), přičemž v budoucnu tomu nemá být jinak. Co se v takovém případě tak dramaticky změní, pokud pominu krásný život majitelů a zaměstnanců fondů, mi jaksi uniká.

Děti a investice

Ale vrátím se k mému životem poučenému otci a jeho ( přeneseně i mé) představě úspor na stáří. Úspor, jedině úspor, neboť pojistit se na stáří nelze.

Základním, zdaleka nejzákladnějším pilířem zajištěného stáří a poslední pojistkou byly, jsou a vždy budou dobře vychované, vzdělané, pracovité a rodiče ctící děti. Druhým pilířem pak co nejvíce rozrůzněné úspory a investice. Dál nic.

Z toho mi ovšem vyplývá jedno jediné: stát by měl garantovat v průběžném systému každému jen exaktně spočítané existenční životní minimum, na to vybírat patřičnou důchodovou daň a ostatní dnes strhávané nemalé peníze prostě ponechat lidem, aby se sami dobrovolně rozhodli, zda a kde je investují: zda do vzdělání a výchovy svých dětí, do nemovitostí, akcií, starožitností, zlata, drahých kamenů, podílových či jiných fondů, obligací, dluhopisů či dalších finančních produktů anebo je prostě prožijí a na stáří budou žít velice, převelice skromně, tedy tak, jak si zaslouží. Chápu ovšem, že tento logický systém je neprosaditelný: je příliš jednoduchý, příliš spravedlivý, politicky se nedá předvolebně příliš využít a zneužít, a navíc v dnešní přeregulované, přesložité a přelobbované současnosti působí jako panna v nevěstinci.

Miroslav Macek, publicista a bývalý politik

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Počet komentářů: 5, poslední 01.02.2011 12:11

01.02.2011 12:11 | Da sa s tym nieco robit? (miro novak oponice)

02.02.2011 07:28 | Druhou podmínkou je. aby stát ty úspory... (Petr Kohout)

05.02.2011 21:40 | :-) (Pepa z depa)

06.02.2011 22:36 | pěkné, ale reálné? (Jarda)

15.02.2011 13:15 | Duchody a jak na to.... (Jan Kysel)