články

Finanční krize podlomila názor mnoha ekonomů, že stabilita spotřebitelských cen v kombinaci s předvídatelností měnové politiky sníží riziko finanční nestability. Zaměření na pouhou cenovou stabilitu, která je navíc aproximována ukazatelem zachycujícím inflační tlaky v ekonomice neúplně, je totiž pravděpodobně příliš úzké.

Centrální banky zřejmě nemohou samy zabránit dalším krizím, ale rozšířením jejich záběru o finanční stabilitu roste šance snížit pravděpodobnost vzniku finančních turbulencí a přispět k celkově stabilnějšímu finančnímu prostředí. Ze skupiny zemí G 20 má v současnosti péči o finanční stabilitu explicitně zákonem stanovenou 17 centrálních bank (výjimkami jsou Austrálie, Indie a Jižní Korea). Také České národní bance ukládá zákon od roku 2006 přispívat ke stabilitě finančního systému jako celku. Je však otázkou, jaký bude vztah mezi pověřením centrálních bank pečovat o stabilitu finančního systému a jejich primárním cílem udržet inflaci nízkou a stabilní.

Finanční stabilita na rozdíl od cenové stability nemá jasně definovaný operační rámec – pro její měření neexistuje jednoznačně definovaný ukazatel, jako je tomu v případě inflačního kritéria (v případě ČNB inflační cíl ve výši dvou procent). Celková finanční nestabilita, která přeroste v problém systémově ohrožující hospodářství, je velmi pravděpodobně mixem různých nestabilit, překročením bezpečných hranic různých typů indikátorů. V každém případě je finanční stabilita zejména otázkou mapování a hodnocení rizik, která vznikají ve finanční soustavě i v reálné ekonomice.

V udržování finanční stability lze využívat v zásadě regulační mikroekonomické nástroje typu požadavků kapitálové přiměřenosti, ukazatelů likvidity, poměrů mezi úvěrem a zástavou, různé typy opravných položek a omezení pro pákové ukazatele. Ekonomové, kteří vidí v příliš volné měnové politice amerického Fedu v letech před krizí jeden z podstatných podnětů ke vzniku krize, však nemohou považovat regulační a dohledové aktivity za postačující. Ti, kteří považují příliš nízké úrokové sazby za kořeny bublin, nemohou souhlasit s tím, že regulatorní nástroje jsou dobrou obranou proti nadměrnému zhodnocování aktiv a úvěrové expanzi a ve svém důsledku postačují k zajištění finanční stability.

Osobně sympatizuji s názorovým proudem, který upozorňuje na rizika dlouhodobě uvolněné měnové politiky nejen pro finanční stabilitu, ale i pro dlouhodobě vyvážený hospodářský růst.

Jednou ze základních slabin měnové politiky operující v režimu cílování inflace je předpoklad hladkého fungování finančních trhů a absence bankovního sektoru jako základního prvku přenosového mechanismu v modelech měnové politiky. V reálném světě současné ekonomiky je bankovní soustava velmi důležitou součástí transmisního mechanismu. Pokud modely měnové politiky centrálních bank jeho fungování nezahrnou, není měnové rozhodování ovlivněno vývojem na finančních trzích tak, jak ve skutečnosti ovlivňuje reálnou ekonomiku.

Obohacení o finanční sektor lépe zarámuje diskusi o měnové politice a přinese nové informace nejen o fungování přenosového mechanismu, ale celkově i o vazbách mezi reálnou ekonomikou, bankovním sektorem a finančními trhy. Určitou oklikou se tak do měnového rozhodování budou vracet peníze, které z něj teoretické zázemí nového konsenzu měnové politiky vyřadilo.

Je očividné, že poslání centrálních bank by mělo být rozšířeno tak, aby jejich politika přispívala k celkově stabilnějšímu finančnímu a makroekonomickému prostředí, minimalizaci nadměrné koncentrace a kumulace rizik a v neposlední řadě omezovala s nimi související morální hazard.

Centrální bankéři i další tvůrci hospodářské politiky získali v krizi cennou zkušenost, že čím déle trvá klidné období, tím více sílí přesvědčení, že se jedná o klid trvalý – a o to překvapivější jsou turbulence, které se zákonitě objeví.

Zárodky finanční nestability se vytvářejí právě v dobách dobrých, kdy bývají rizika často vnímána jako nízká, a pokusit se je odhalovat včas je úkolem péče o celkovou stabilitu ekonomiky a finančního systému.

Eva Zamrazilová, členka bankovní rady ČNB

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.